Nádherný osud opuštěných dvojčat: Jak je manželka zázračně přijala za vlastní děti

Vymodlený zázrak nebo srdceplná slučka osudu? Marie a Fjodor z venkova nikdy nečekali, že jim osud pod rouškou vedra přihodí dvě ztracené děti. Co je přimělo přijmout malého Péťu a Váňu jako vlastní, i když je neměli ani hlídat?

Když Marie otevřela branku, spalující červnové slunce je téměř spálilo do posledního dechu. Na prašné cestě k domu se krčili dva chatrní chlapci – vyprahlí, vyčerpaní, drželi se za ruce a klopýtali jako opuštění poutníci. Marie neváhala. Nabídla jim aspoň vodu a chléb, co měla právě na stole. Děti ji oslovily jmény zapomenutými roky – Péťa a Váňa – a Marie cítila, že v nich poznává něco víc než jen venkovské děti, které se ztratily. A Fjodor? Ten nezatajil svůj zmatek ani chvíli – ale ruka Marie byla silnější než nejhlubší podezření.

Otevřete si pokračování článku níže.