Expert bije na poplach: Rusko se chystá na střet s Evropou. Zmínil i možný spouštěč

Válka na Ukrajině podle bezpečnostního experta Tomáše Kopečného zdaleka nekončí a naděje na rychlý mír se rozplývá. Bývalý vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny varuje, že Rusko podle aliančních analýz míří k širšímu střetu s Evropou, zatímco Česko na podobnou krizi stále není dost připravené. Co by podle něj mohlo být momentem, kdy se situace dramaticky zlomí?

Mír je podle Kopečného stále daleko

Už čtyři roky od plnohodnotné ruské invaze žije Ukrajina ve válce, která podle Tomáše Kopečného rozhodně nesměřuje k rychlému konci. V rozhovoru upozornil, že na Ukrajině už dávno převládl mnohem tvrdší a střízlivější pohled na budoucnost. Podle něj tamní společnost počítá i s variantou, že konflikt může trvat ještě řadu let, klidně deset až patnáct. Právě tato změna nálady je podle něj zásadní, protože Ukrajinci už nečekají, že je někdo zvenčí jednoduše zachrání.

Kopečný zároveň naznačil, že Rusko podle něj nemá důvod k zásadním ústupkům. Tvrdí, že navzdory sankcím dál zvládá doplňovat stavy vojáků a držet vojenskou výrobu na vysoké úrovni. Proto si neumí představit, že by v letošním roce mohlo dojít k dohodě, z níž by Ukrajina nevyšla jako poražený stát. Podle jeho slov se sice mohou dál objevovat prohlášení o posunu v jednáních, klíčové sporné body ale podle něj zůstávají nepřekročitelné.

Tvrdé varování: Moskva se má připravovat na střet s Evropou

Největší pozornost ale vzbudila jiná část jeho vyjádření. Kopečný uvedl, že podle analýz, s nimiž pracují armády zemí NATO, se Rusko připravuje na velký konvenční ozbrojený střet s Evropou. Nejde podle něj jen o politické zastrašování nebo snahu rozklížit Severoatlantickou alianci zevnitř. Mluví přímo o variantě, že Moskva může v budoucnu vojensky zaútočit na některý členský stát NATO.

V rozhovoru zazněla i velmi ostrá věta, která shrnuje jeho pohled na ambice Kremlu. „Rusko se připravuje na velký konvenční ozbrojený střet s Evropou s cílem nejenom politicky destabilizovat NATO, nějaký rozkol, ale skutečně vojensky napadnout členské státy NATO.“ Tím Kopečný znovu rozvířil obavy, které se v bezpečnostních debatách objevují už delší dobu, ale jen zřídka zaznívají takto otevřeně.

Zmínil i roli Číny a možný okamžik zlomu

Velmi silně působí i jeho pohled na Čínu. Kopečný tvrdí, že bez čínské ekonomické spolupráce by Rusko jen těžko udrželo současné tempo náboru vojáků i válečné výroby. Zároveň je přesvědčen, že případný další krok Moskvy proti Evropě může být časově svázán právě s čínskými zájmy v Asii. Podle něj by spouštěčem širší agrese mohl být okamžik, kdy se Peking rozhodne tvrději postupovat vůči Tchaj-wanu.

Kopečný to popsal bez větších okolků. „Já jsem přesvědčen, že tím spouštěčem nějaké té agrese vůči Evropě, vůči NATO ze strany Ruska, bude právě čínský pokyn, který bude souviset s jejími vlastními expanzivními ambicemi vůči Tchaj-wanu.“ Zároveň ale dodal, že netvrdí, že se to stane v konkrétním roce. Spíš upozorňuje na to, že podle něj koordinace mezi Ruskem a Čínou sílí a že dění v Pacifiku nelze oddělovat od bezpečnosti v Evropě.

Česko podle něj musí řešit odolnost, ne jen zbraně

Bývalý vládní zmocněnec zároveň upozornil, že debata o bezpečnosti nesmí zůstat jen u armády a techniky. Podle něj platí, že bitvy vyhrávají armády, ale války vyhrávají společnosti a ekonomiky. Právě proto dnes vede Bezpečnostní klub českého byznysu v rámci Bezpečnostního centra Evropské hodnoty, kde se zaměřuje na odolnost firem, kritické infrastruktury a přípravu na krizové scénáře. Jeho vstup do Evropských hodnot potvrdilo centrum letos v únoru.

Podle Kopečného nejde jen o tanky a rakety, ale i o kyberútoky, sabotáže, reputační kampaně nebo tlak na klíčové podniky. Varuje, že stát sám o sobě všechno nevyřeší a firmy musí vědět, jak zvýšit vlastní bezpečnost. Cílem jeho projektu je právě to, aby si český byznys dokázal lépe představit, co by se při hlubší krizi mohlo stát a jak by měl reagovat.

Zákony podle expertů nestačí

Na Kopečného slova navazuje i nedávné varování náčelníka generálního štábu Karla Řehky, který v Senátu prohlásil, že současné české zákony nevytvářejí dostatečné podmínky pro zajištění obrany a bezpečnosti, a to ani v době míru. Řehka mluvil o problémech spojených s obranou státu, tranzitem aliančních sil i ochranou kritické infrastruktury.

Právě tady Kopečný vidí další slabinu. Tvrdí, že Česko potřebuje upravit krizovou a obrannou legislativu tak, aby bylo možné včas mobilizovat nejen lidi, ale hlavně ekonomiku a průmyslovou základnu. V opačném případě podle něj hrozí, že stát i firmy budou ve chvíli skutečné krize znovu dohánět ztracený čas. A to by v situaci, kdy se bezpečnostní prostředí dál zhoršuje, mohlo být fatální.

Hrozba, kterou nechce zlehčovat

Kopečný tak svým vystoupením vyslal jasný vzkaz: Rusko podle něj neustupuje, Ukrajina se musí držet sama a Evropa nesmí spoléhat, že se jí další nebezpečí vyhne. Jeho slova zní tvrdě, ale právě proto budí takovou pozornost. Nejde jen o další komentář k válce na Ukrajině. Jde o varování, že současný konflikt může být jen předpolím mnohem širšího problému.

Otázkou teď není jen to, kdy skončí boje na Ukrajině. Stále častěji se řeší i to, zda Evropa bere rostoucí hrozbu dost vážně a zda se na ni dokáže připravit dřív, než bude pozdě.