Kuře pod tekoucí vodou nikdy nemyjte: Tahle běžná chyba v kuchyni může ohrozit i jídlo, které leží vedle!
Syrové kuře pod tekoucí vodou? Právě to je podle odborníků na bezpečnost potravin jedna z nejčastějších a nejnebezpečnějších chyb, kterou děláme v kuchyni. Přitom to považujeme za zcela normální hygienu. Opak je pravdou – tímto zdánlivě nevinným gestem riziko infekce zdvojnásobujeme, místo abychom ho snižovali.
Čím dál víc lidí to dělá – a ani netuší proč je to špatně
Britský úřad pro bezpečnost potravin provedl online průzkum, do kterého se zapojilo 4 500 Britů. Výsledek byl znepokojivý: 44 % z nich přiznalo, že kuře před vařením umývá pod kohoutkem. A přitom jen 28 % dotázaných vůbec vědělo, co je kampylobakter – bakterie, která právě z drůbeže pochází nejčastěji.
Problém přitom nespočívá v samotném umývání jako takovém. Problém je v tom, jak to děláme. Voda stříkající na všechny strany roznese bakterie po celém okolí dřezu – na pracovní desku, kuchyňské utěrky, nádobí stojící poblíž i na ruce.
Kampylobakter: bakterie, o které skoro nikdo neslyšel
Kampylobakter je v Británii nejčastější příčinou otravy jídlem. Každý rok jím v tamní zemi onemocní přibližně 280 000 lidí. V Česku není situace o moc lepší – drůbež je i u nás jedním z hlavních zdrojů této nákazy.
Bakterie se šíří snadno: rukama, oblečením, kuchyňskými utěrkami i povrchy, které přišly do styku se syrovým masem. Stačí malá kapka vody při oplachování kuřete a zárodky se ocitnou všude kolem.
Příznaky otravy kampylobakterem připomínají běžnou střevní chřipku – průjem, bolesti břicha, křeče, slabost a horečka. U zdravého dospělého člověka trvají zpravidla asi týden. U malých dětí do pěti let ale může být infekce životu nebezpečná. Ve vzácných případech může nákaza vést i k dlouhodobým zdravotním následkům, například k chronickým střevním potížím nebo k závažnému neurologickému onemocnění zvanému Guillain-Barrého syndrom.
Co tedy s tím kuřetem dělat?
Odborníci jsou v tomto ohledu jednoznační: syrové maso vůbec neumývejte. Případné nečistoty odstraníte až tepelnou úpravou – a ta je tak jako tak nezbytná. Bakterie jako kampylobakter jsou při dostatečné teplotě při vaření zlikvidovány spolehlivěji než jakýmkoliv oplachováním.
Jak správně skladovat kuře, aby bylo bezpečné
Stejně důležité jako samotná příprava je i to, jak maso uchováváte předtím, než ho začnete vařit. Zabalené syrové kuře patří vždy do lednice nebo mrazáku. V lednici ho ukládejte na nejnižší polici – tak zamezíte tomu, aby kapky z masa stékaly na ostatní potraviny uložené níže.
Na čistotu v kuchyni si dejte záležet
Po každém kontaktu se syrovým masem důkladně umyjte ruce teplou vodou a mýdlem. Prkénka, nože a veškeré nádobí, které přišlo do styku s drůbeží, opláchněte horkou vodou, ideálně umyjte v myčce. Kuchyňské utěrky, které jste použili při přípravě masa, ihned dejte do prádla – nebo ještě lépe, použijte jednorázové papírové utěrky.
A na závěr to nejdůležitější: kuře vždy propečte nebo provařte důkladně až do středu. Narůžovělé maso nebo krvavá šťáva u kosti jsou signálem, že tepelná úprava ještě neskončila. Jen skutečně propečené kuře je bezpečné kuře.
Zdroj: somzena.sk
