Víte, co může obsahovat pečivo ze supermarketu? Původ jedné z přísad vám možná vezme chuť k jídlu!

Rohlík, bageta, veka nebo vánočka z police v supermarketu – zdánlivě obyčejné věci, které si každý den dáváme do úst. Jenže na etiketě může být skryto něco, o čem většina z nás netuší. A jakmile se to dozvíte, podíváte se na pečivo z velké pekárny úplně jinýma očima.

Vlasy, kopyta i štětiny – jak je to možné?

Přímo do pečiva žádné zvířecí kopýtko samozřejmě nikdo nehází. Ale to, co se v pečivu z průmyslových pekáren nachází, je z těchto surovin vyrobeno. Velké pekárny přidávají do těsta různé přídatné látky – a jedna z nejrozšířenějších se vyrábí právě z oslích kopyt, lidských vlasů, prasečích štětin nebo ptačího peří. Tyto suroviny se rozpouštějí v kyselině chlorovodíkové a po dalším technologickém zpracování vzniká látka, která se běžně přimíchává do pečiva.

Tou látkou je L-cystein, na etiketách označovaný také jako E 920. Pokud si teď říkáte, že jste ho nikdy na obale neviděli, zkuste se příště podívat na složení rohlíku nebo toastového chleba pozorněji.

Co přesně E 920 je a proč ho pekárny používají

L-cystein je aminokyselina, která se průmyslově přidává mimo jiné do krmiv pro hospodářská zvířata. Zároveň je ale povolena jako potravinářská přídatná látka určená pro lidi. V pečivu slouží jako tzv. zlepšovač těsta – usnadňuje zpracování mouky ve velkém, zkracuje dobu hnětení a výsledné pečivo lépe drží tvar i strukturu.

Pro velké pekárny je to tedy praktické a ekonomické řešení. Pro zákazníka, který si koupí rohlík s představou, že jí jen mouku, vodu a droždí, to ale může být nepříjemné zjištění.

Záleží na tom, jaké pečivo si vyberete?

Pokud jde o produkci velkých průmyslových pekáren, E 920 se může objevit prakticky v čemkoliv – v rohlících, chlebu, bagetách, vekách, šiškách i sladkém pečivu jako je mazanec nebo vánočka. Nejde přitom o selhání hygieny ani o nedbalost. Jde o záměrnou technologickou volbu, která je v rámci platných předpisů zcela legální.

Situace bývá jiná u malých, řemeslných pekáren. Tam se zpravidla dbá více na kvalitu složení a výběr surovin, přídatné látky se používají méně nebo vůbec. Rozdíl ale nemusí být na první pohled vidět – a právě proto je čtení etikety tak důležité.

Jak se zorientovat v etiketě

Při nákupu pečiva doporučujeme pečlivě číst seznam složek. L-cystein nebo E 920 je nutné uvádět na obalu, takže pokud tam není, pečivo ho neobsahuje. Výrobky s kratším seznamem přísad – ideálně jen mouka, voda, droždí, sůl a případně semínka – bývají zpravidla méně průmyslově zpracované.

Pokud vám záleží na tom, co jíte, vyplatí se také pečivo nakupovat v menších pekárnách, kde se personál nebojí říct, co přesně dávají do těsta. Nebo, pokud na to máte čas a chuť, zkusit péct doma – domácí chléb nebo rohlíky nemají tajemství ani ve složení, ani v chuti.

Není důvod k panice, ale vědomá volba se vyplatí

E 920 není zakázaná látka a sama o sobě není považována za zdraví škodlivou. Přesto je pochopitelné, že mnoho lidí by raději vědělo, co jí – a pokud by měli na výběr, možná by se pro pečivo s L-cysteinem nerozhodli dobrovolně. Informace je první krok. Co s ní uděláte, je už jen na vás.

Zdroj: somzena.sk