10letý chlapec se bojí usnout, aby nezemřel: Maminka zveřejnila bolestivý snímek a na vlnu kritiky odpověděla silným vzkazem
„Mami, počká na mě táta tam nahoře? Budeme si spolu moci hrát?“ Tahle otázka vyšla z úst desetiletého chlapce jménem Drak, který žije v Texasu a od roku 2012 bojuje s leukémií. Jeho maminka Jessica ji zveřejnila na sociálních sítích a svět ji četl se slzami v očích.
Drak si od svých osmi let prožil víc než mnozí dospělí za celý život. Za sebou má několik operací, transfuze krve i opakované chemoterapie. Na začátku roku 2016 se zdálo, že nemoc ustupuje — chlapci bylo dokonce dovoleno vrátit se k milovanému fotbalu. Jenže leukémie je nevyzpytatelná. Půl roku poté lékaři Drakovi diagnostikovali rakovinu varlat a celý kolotoč léčby se rozjel znovu od začátku.
Fotografie, které rozhněvaly část internetu
Jessica průběh synovy nemoci pravidelně dokumentuje a fotografie sdílí na sociálních sítích. Ne každému se to líbí — čelí vlně kritiky, mimo jiné za snímek, na němž je desetiletý Drak vyfocen v plence. Ona se ale rozhodla kritikům odpovědět veřejně a napsala slova, která se rychle rozšířila po celém světě.
„Na fotce není vidět nic víc, než co byste viděli normálně na pláži. A měli byste si uvědomit, že život není jen krásný, jak nám ukazují filmy. Život je především bolestivé místo, kde existují nemoci, které ničí a zabíjejí lidi.“
Každé ráno pomáhá synovi do koupelny
Jessica ve svém příspěvku popsala každodenní realitu, která je pro většinu lidí nepředstavitelná. Drak nosí pleny, protože je na tom tak špatně, že nedokáže ovládat ani základní tělesné funkce. Nemoc ho doslova vysála — zbyla z něj jen kost a kůže.
„Každé ráno musím synovi pomáhat do koupelny. Doslova ho denně prosím, aby k večeři snědl aspoň jednu fazoli a přes den vypil jednu sklenici vody,“ napsala Jessica.
Drak tráví většinu dnů na invalidním vozíku. Když se s maminkou baví, vyčerpáním usne uprostřed věty. Jeho tělo reaguje na ohromné množství léků — zvrací, i když nic nejedl, protože medikamenty ho ničí zevnitř.
Slova, která zlomí každého rodiče
To nejtěžší však není fyzická bolest. Jessica popsala, co ji jako matku drtí nejvíc. Drak se bojí být sám v noci. Prosí ji, aby mohl spát s ním v posteli — pro případ, že se něco stane. A to „něco“ pro něj znamená smrt.
„Jen málokdo si dokáže představit tu bolest, kterou jako matka cítím, když mě syn prosí, abych s ním spala, protože se bojí být sám, kdyby se něco stalo,“ napsala Jessica.
Drak se jí ptá, zda na něj táta čeká v nebi. Říká mamince: „Mami, já se z toho nedostanu.“ Prosí o morfium, aby mu bylo lépe. A má strach z toho, že se nedožije svých jedenáctých narozenin.
Být silnou, když na to není síla
V těchto chvílích musí být Jessica tou silnou. Musí mu říkat, že to spolu zvládnou. Že bude bojovat za něj, když on nebude moci. A přitom sama neví, jak to dopadne.
„V tu chvíli musíte být vy ta silná a říct mu, že to spolu zvládnete a že budete bojovat za něj, když on nebude moci. Vždyť máme jeden druhého a na ničem jiném nezáleží,“ napsala.
Ve svém příspěvku také vysvětlila, proč fotografie vůbec sdílí: „Tyto fotografie sem přidávám, abych podpořila všechny, kteří buď s rakovinou už bojují, nebo je to teprve čeká, nebo mají chemoterapie za sebou. Je to pro všechny tyto lidi.“
Drak je pro ni celý svět
Jessica zakončila svůj příspěvek slovy, která je těžké číst bez slz. Popsala, čím pro ni syn je — od chvíle, kdy se dozvěděla, že je těhotná.
„Můj syn je pro mě celý můj svět. Je mojí největší láskou, radostí, štěstím, slzami i bolestí. Vším krásným i ošklivým. Vším, co mám.“
Jessica pro Draka také založila sbírkový účet, kam mu lidé mohou posílat peníze na léčbu. Příběh chlapce z Texasu obletěl sociální sítě po celém světě a tisíce lidí se k rodině připojily se slovy podpory.
Zdroj: somzena.sk





