Anička Slováčková chtěla adoptovat dítě: „Přijde mi to správné,“ řekla v dojemném rozhovoru

„Rodině se nebráním, když to přijde. Uvažuji nad tím ale hodně pragmaticky. Říkám si, že po světě běhá spousta dětí, které nemají možnost mít rodinu,“ řekla tehdy. Uvažovala nejen o vlastních dětech, ale velmi vážně zvažovala adopci. „Čím dál tím víc věřím tomu, že budu dobrá máma,“ dodala s vírou v srdci.

Adopce jako cesta pomoci

Pro Aničku nebyla adopce jen možností, ale projevem soucitu a lidskosti. „Přijde mi to správné. Proč ne. Když budu mít manžela, který mě bude milovat a stát při mně, bude s tím souhlasit. Nebyla bych s člověkem, který by v tomto ohledu nesmýšlel stejně. Doufám, že budeme moct někomu takhle pomoci a budeme mít velkou rodinu,“ prohlásila tehdy.

Její slova dnes působí o to silněji, protože svůj sen o rodině už naplnit nestihla. Anička Slováčková zemřela 6. dubna ve věku pouhých 29 let, když podlehla zákeřné rakovině, která se jí na podzim 2023 vrátila, navzdory předchozí úspěšné léčbě.

Plnila si sny do poslední chvíle

Anička byla známá svou životní energií a optimismem, a i v těžkých chvílích si našla sílu plnit si svá přání. Navštívila Egypt, Itálii a těsně před Vánoci si splnila sen o bruslení v newyorském Central Parku.

„Kéž bych tu byla ještě dalších 50 let. Pokud tu ale budu další rok a půl, který prožiju více než celých 29 let dosavadního života, budu za to velmi vděčná,“ uvedla v rozhovoru pro ShowTime. Její slova dnes rezonují jako mrazivé, ale hluboce inspirativní poselství.

Vzpomínka na výjimečnou ženu

Anička Slováčková byla pro mnoho lidí světlem a symbolem odvahy. Otevřeně mluvila o své nemoci, inspirovala, pomáhala a stala se tváří osvěty, která podle lékařů zachránila stovky žen včasnou diagnózou.

„Byla výjimečná,“ zaznělo ze všech stran po jejím odchodu. Ať už jako zpěvačka, herečka, nebo jen obyčejný člověk s mimořádným srdcem – Anička tu zanechala nesmazatelnou stopu.

Co všechno mohla Anička ještě dokázat, kdyby jí osud dopřál víc času?