Babiš varuje: Fialova chyba poškodí naše peněženky! Jaké jsou důsledky?
Nový cíl pro rok 2040, jak ho nastínil ministr Hladík, stanovuje snížení emisí skleníkových plynů o 85 % pro celou Evropskou unii, avšak bez jednotlivých závazků pro členské státy. Ten také dodal, že až 5 % tohoto snížení bude možné dosáhnout pomocí mezinárodních kreditů z třetích zemí, což představuje výhodu pro české firmy investující do ekologických projektů v zahraničí.
Andrej Babiš kritizuje vládu Fialy
Krátce poté, co byl plán odhalen, se dostavil ostrý nesouhlas ze strany opozice, konkrétně od Andreje Babiše. Ten označil klimatické cíle za „šílené“ a varoval, že s sebou přinesou další ekologické daně a další zdražení životních nákladů pro Evropany. Na svém profilu na Instagramu se zaměřil zejména na ministra Hladíka.
Babiš vyjádřil své zklamání nad tím, že vláda Fialy neodmítla navržené cíle jako Polsko, které se rozhodlo učinit jiný krok. „Pan Hladík se chlubí vyjednáváním, ale ve skutečnosti se nic nezměnilo, jen se termín posunul o rok,“ prohlásil Babiš v emotivním videu.
Dále dodal, že zatímco jiným zemím se zdá, že se jim daří, Česká republika podle něj zůstává na pozici poraženého. „Celá Evropská unie je v tomto ohledu poražená. Cíl snížit emise o 90 % do roku 2040 zůstává, zatímco hypotetická možnost snížení na 85 % není dostatečně prozkoumána,“ doplnil Babišův kolega z hnutí ANO, Karel Havlíček.
Podle Havlíčka, toto představuje značnou změnu pravidel, která dopadne na evropské domácnosti a podniky mnohem drastičtěji, než se původně zamýšlelo. „Posunutí zavedení emisních povolenek je jako odložení trestu pro nevinného, a chlubit se tím je absurdní,“ dodal.
Ekonom: Finanční dopady na občany přetrvávají
Další odborníci se k výsledkům jednání staví skepticky.
„Odložení systému EU ETS2 na rok 2028 v podstatě neznamená snížení celkového dopadu na ekonomiku většiny obyvatel Česka. Hlavní cíl Green Dealu, totiž dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, zůstává nezměněn,“ komentuje ekonom Lukáš Kovanda pro eXtra.cz.
Pouze doba platnosti povolenek se zkrátí, nicméně jejich cena bude muset vzrůst, aby bylo možné pokrýt ztrátu z posunutého termínu. Podle Kovandy nevykazuje nový cíl redukce emisí k roku 2040 žádná výhoda oproti současné situaci.
Skutečný posun by dle Kovandy obnášel třeba posun cíle Green Dealu z roku 2050 na rok 2075. „Pak by bylo možné rozložení potřebného úsilí o dekarbonizaci do delšího časového rámce, což by znamenalo menší tlak na zvýšení cen povolenek,“ dodal ekonom.
Nečekané skoky cen?
Na druhou stranu analytik Filip Křenek z institutu Europeum vidí výsledek jednání pozitivněji.
„Toto je důležité pro nadcházející klimatický summit COP v Brazílii, kde se EU zavázala přinést konkrétní cíle pro snížení emisí do roku 2035. Považuji to za úspěšné vyjednávání,“ uvedl Křenek pro eXtra.cz.
Obava ohledně odkladu systému ETS2 se víc dotýká zemí jako Česko či Polsko. „Je zásadní říci, proč se to v těchto zemích řeší, protože v jiných státech EU to neubírá tolik prostoru. Nikde jinde emise povolenek ETS2 nevzbuzují tak silné emoce, což je způsobeno vysokými cenami energií, které nás zatěžují,“ objasnil analytik.
Ceny energií v Česku patří k nejvyšším v Evropě právě kvůli regulovaným poplatkům a nákladům spojeným s obnovitelnými zdroji energie. Navíc ETS2 tvoří pouze menší část energetické spotřeby. Křenek soudí, že odložení ETS2 nemá nyní velký smysl, protože opatření proti zvyšování cen povolenek jsou dostatečná a cena by neměla přesáhnout 25 eur.
Důsledky nepřijetí ETS2 by mohly být závažné
Křenek se domnívá, že katastrofické scénáře nejsou příliš pravděpodobné, například vysoce očekávaný nárůst cen pohonných hmot nebo zdražení zemního plynu. „Pokud skončíme s odkladem a kombinujeme to s větší flexibilitou systému, ostatní členské státy se v klidu přizpůsobí a postupně zavedou ETS2 do své legislativy, takže Česko může zůstat osamoceno,“ upozornil.
Pokud by Česko nakonec odmítlo ETS2, mohlo by čelit ztrátě až padesáti miliard korun z klimatického fondu, který měl kompenzovat náklady obyvatel. Jde tedy o rozhodnutí, jehož důsledky by pocítili obyčejní občané.





