Babišova vláda čelí dvěma zásadním problémům – co nás čeká? Expert promluvil

Jakub Lysek zdůrazňuje, že situace po volbách ukazuje na hladký průběh ve formování nové vlády. Nicméně upozorňuje na dva klíčové potenciální problémy. Prvním je Filip Turek, jehož profil může být problematický pro pozici ministra zahraničí. Turek je spojován s kontroverzním skandálem ohledně diplomata ze Saúdské Arábie, což vyvolalo nevoli i od izraelských představitelů. Jeho nominace by mohla být pro Andreje Babiše nevhodná, neboť by znamenala jít proti prezidentovi.

Klíčovým bodem je, že Turek není člověk, pro kterého by byl Andrej Babiš ochoten riskovat, zvlášť vzhledem k důležitosti vztahů s našimi spojenci. Lysek se domnívá, že Motoristé a Turek najdou způsob, jak se vyhnout jeho jmenování, avšak nebude to jednoduché, protože si jsou vědomi, že volbě vděčí právě Filipu Turkovi.

Skutečně je to jejich nejznámější politik, jak poznamenal Petr Macinka…

Motoristé tak budou muset vymyslet obhajobu svého postoje, ačkoli Turkovo jmenování nebude snadno schůdné. Důležité je také, že Andrej Babiš čelí otázce střetu zájmů, což je právně definovaná záležitost, kterou budou muset jeho právníci řešit.

Andrej Babiš už prezidenta informoval, že má plán, jak se s tímto problémem vypořádat…

Jakub Lysek je přesvědčen, že technické řešení se nevyhnutelně najde. Všichni byli vždy informováni o Babišových majetkových zájmech a dotacích, což tedy není zásadní problém z hlediska jeho politického postavení nebo výsledku voleb. Voliči byli s touto situací obeznámeni již před volbami.

Na druhou stranu se objevuje další problém, jímž je Petr Macinka, který naznačil, že jako ministr životního prostředí má v plánu zrušit chráněnou krajinnou oblast, což je reakcí na tlak od přátel. Tato informace nebyla před volbami známá, což ji činí daleko méně transparentní než situace s Babišem. Jeho střet zájmů nebude mít takový dopad na důvěru v demokracii, jako skryté a netransparentní dohody.

Vytvořená koalice tedy zatím vypadá bez větších nepokojů, jak naznačuje shoda na tiskových konferencích i prohlášení o hladkém průběhu jednání před podpisem koaliční smlouvy příští týden v pondělí…

Největší rozdíl v programech je patrný mezi ANO a Motoristy. Je možné, že někteří zástupci Motoristů si program strany ani před volbami nezjistili. Poklad zní, že program vypadá jako mix ideologie a expertízy. Není tedy nutně špatný, ale koliduje s tím, co prosazuje hnutí ANO, což ztěžuje vzájemnou dohodu.

Motoristé se však zaměřují spíše na personální záležitosti. Podobná situace je i v SPD, která se nevzdala jen programu, ale i šance na zastupitele ve vládě. Ve finále se SPD podařilo prosadit velmi málo.

Jak si vysvětlujete, že se Tomio Okamura před vyjednáváním o vládě vzdal většiny svých pozic, které hlásal před volbami? A proč je v médiích tak málo viditelný…

Pokud se týká SPD, zdá se, že kandidáty do vlády ve skutečnosti vybírali Radim Fiala a Jaroslav Faltýnek, a tedy volba členů vlády SPD byla víceméně v rukách hnutí ANO. Okamura se smířil s tím, že jako předseda Poslanecké sněmovny nemá větší moc.

Pondělní ustavující schůze Poslanecké sněmovny se zaměří i na volbu jejího předsedy. Jaké máte očekávání, když 108 poslanců budoucí koalice musí podepsat, že podpoří Tomia Okamuru? Bude to zkouška soudržnosti koalice?

Nepředpokládám, že dojde k překvapení, ale bylo by dobré, kdyby ANO naznačilo koaličním partnerům, že ne všichni kandidáti mají plnou podporu a absolventní „bianco šek“.

Zdá se ale, že ANO se snaží zajistit soudržnost koalice. Mám však za to, že Andrej Babiš bude muset některé kolegy v koalici usměrnit. Tomio Okamura by funkci mohl zastávat, jsem zvědavý, zda se jeho přístup nějak změní.

A co se týče prezidenta Petra Pavla, podle dostupných informací byl Andrej Babiš připraven navrhnout nominaci Filipa Turka na post ministra zahraničí…

Je třeba poznamenat, že prezident dosud neměl důvod ani prostor pro výraznější zásah do vzniku nové vlády. Jeho pozice by mohla narušit důvěru v demokratický systém a volby. Petr Pavel proto respektuje legitimitu tří stran, které vytvářejí novou vládu a jejichž většina se zformovala z vůle voličů.

Hnutí ANO, Motoristé a SPD jasně deklarovaly záměr spolupracovat na společném půdorysu, čímž naplňují přání svých voličů. Prezident Pavel má nyní možnost se vyjadřovat k programovým prioritám a personálním návrhům této koalice, avšak s nadhledem a důstojností, čímž ukazuje respekt k úřadu, jak to naznačil i 28. října.

Vrátíme se k Filipu Turkovi.

Pokud by některá z nominací byla extrémně kontroverzní, třeba ta Turkova, prezident může naznačit, že z mnoha důvodů není přijatelná. Média zde hrají významnou roli, neboť se soustředí na minulost a současnost jednotlivých kandidátů. Turek, i kdyby byl prosazen za každou cenu, se může ukázat jako slabina vlády Andreje Babiše.

Jakub Lysek uzavírá, že prezidentova role by se mohla v následujících týdnech zesílit, i když dosud se držel spíše v ústraní. Pokud by se v počátku začal vymezovat vůči nové vládě, mohl by ztratit důvěru lidí. Uvědomuje si, kdo jej volil, a součástí jeho voličů byli i lidé, jež nyní podpořili strany nové koalice.

Je proto nutné, aby zůstal nestranný a neutrální, a pokud critizuje, musí to být oprávněné a důstojné. V tuto chvíli se zdá, že jeho projev a chování se blíží k osobnosti Václava Havla, což lze hodnotit pozitivně.