Babišova vláda v tomto selže! Zdražování domovů důchodců hrozí obřími problémy!

Koordinátoři domovů pro seniory tento návrh vítají, jako pozitivní tento krok hodnotí také Jiří Horecký, předseda Asociace poskytovatelů sociálních služeb. Tomáš Kratochvíl, ředitel Domova pro seniory v Zastávce u Brna, považuje optimisticky nejen zdražení za nezbytný krok směrem k stabilizaci provozních příjmů. Uvedl, že dlouhodobě stanovené ceny neodpovídají skutečným nákladům na provoz, energie a stravování. Tento krok by podle něj mohl pomoci alespoň částečně pokrýt vzrůstající výdaje a zajistit odpovídající úroveň péče, kterou si klienti zaslouží.

Nová úhradová vyhláška bude vyžadovat další úpravy. Podle budoucího ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky, který se vyjádřil pro Deník, zatím nic nemění ani připravovaná vláda Andreje Babiše. „Inflace samozřejmě snižuje finanční prostředky určené na ubytování i stravování. Proto ponechá změnu úhradové vyhlášky,“ poznamenal. Zároveň zmínil potřebu analyzovat vliv na uživatele služeb a případné kompenzace těchto dopadů. „Námi plánovaná revize zákona o sociálních službách zahrne zásadní úpravy příspěvků na péči.“

Rodinná podpora v péči o seniory

Tento nárůst cen však nese i určité výzvy. Kratochvíl poukázal na to, že mnozí senioři přicházejí s příjmy, které sotva pokrývají současné náklady. „Zvýšení těchto úhrad pro ně pravděpodobně nebude možné pokrýt. To se následně promítne do většího počtu nedoplatků, které musí doplácet poskytovatel, respektive zřizovatel,“ objasnil.

Aby se senior podílel na nákladech, musí zůstat s minimálně 15 procenty svých příjmů. Pro rodinu není však jeho příspěvek dle zákona povinný. Výbor pro sociální politiku se dokonce zabýval myšlenkou na zrušení tohoto minimálního zůstatku. Proti tomu však důrazně vystoupil Aleš Juchelka. „Byl jsem v této věci velmi neústupný. Těch 15 procent představuje otázku důstojnosti. Senioři by je měli mít k dispozici například na nákup drobností nebo na kávu na návštěvě.“ Dále zdůraznil, že pokud příbuzní nenavštěvují seniory a využívají ušetřené prostředky, je to otázka vztahů v rodině, nikoli legislativy.

Dále Kratochvíl také varoval před situacemi, kdy senioři mají určité úspory, avšak tyto prostředky nelze použít jako průměrný měsíční příjem. Upozornil, že by se mělo zvažovat financování péče v širších souvislostech, včetně zapojení rodiny.

„Spoluúčast rodiny na nákladech nebo pomoc s péčí by měla být považována za součást odpovědnosti společnosti za své starší členy. Zatímco stát ustanovuje základní rámec, kvalita života seniorů je zásadně ovlivněna spoluprací z rodin, poskytovatelů a klientů. Prioritou by mělo být zajistit, aby si žádný senior nemusel klást otázku, zda si může dovolit důstojnou péči a životní prostředí,“ dodal.

Nedostatek zařízení pro seniory a pečovatelů

Česko nesmí nést následky úbytku domovů pro seniory, které zavírají kvůli ekonomickým potížím, nebo nedostatečným zájmem o pracovníky. Podle demografických trendů se očekává, že poptávka po péči pro seniory výrazně vzroste, zatímco pracovní síla se bude vytrácet. Silné ročníky se dostávají do důchodu, zatímco do pracovního procesu se zapojí generace s nižším počtem obyvatel.

Ženy navíc čelí situaci, kdy mateřství odkládají na pozdější věk, což způsobuje, že čelí péči o malé děti současně s nezávislými rodiči. Tato „sendvičová generace“ bude potřebovat pomoc ze strany sociálních pracovníků, kteří však čelí již nyní nedostatku a podfinancování.

„Sociální pracovníci, přestože mají zásadní význam, jsou zařazeni do kategorie nízkopříjmových pracovních sil. Analýza platformy Neviditelní zdůraznila jeden z největších nesouladů mezi dosaženým vzděláním a odměňováním,“ uvedla. Mnoho pozic vyžaduje vysokoškolské vzdělání, avšak mzdy většinou kolísají kolem minimální mzdy.

Simona Bagárová, odbornice na sociální služby a fundraising, založila před sedmi lety organizaci Mila. Ta se věnuje zlepšování podmínek v oblasti pečovatelské práce a podpoře neformálních pečovatelů.

„Stát by měl rozhodně směřovat k větší prestiži profese v oblasti sociální péče a zlepšení platových podmínek pro pečovatele, jinak demografické změny nepůjde unést,“ varovala. Podle ní se pravděpodobně začnou uchylovat k levnější a méně kvalifikované pracovní síle z řad migrantů, což by mohlo negativně ovlivnit standardy péče. Je tedy na úřadech, aby propagovaly pečovatelství jako perspektivní profesi. „Zatímco umělá inteligence může nahradit řadu profesí, tuto opravdu nahradit nelze,“ objasnila. Dodala, že s rostoucím počtem rozvodů se dá očekávat narušení rodin a tím i klesající motivaci rodin pečovat o stárnoucí příbuzné, což povede k častějšímu využívání institucionální péče.