Barbora Munzarová prozradila, jak se roky starala o rodiče Janu Hlaváčovou a Luďka Munzara
V důvěrném rozhovoru odhalila detaily posledních let, kdy se ocitla ve vleku emocionální a fyzické náročnosti, která vyžadovala obětování její profesionální dráhy. Rozhodla se neposlat rodiče do domova důchodců, což byla myšlenka, kterou odmítala i navzdory rostoucí náročnosti péče. „Nechtěla ani uvažovat o přestěhování rodičů do domova důchodců nebo nějakého jiného podobného zařízení,“ zdůraznila Munzarová.
Sama Barbora se přiznala, že změny osobnosti jejích rodičů způsobené nemocemi přinášely i agresivní chování, což potvrdila i doktorka přítomná v dokumentu: „Někdy byli až agresivní a zlí,“ vzpomínala herečka. Lékařka divákům vysvětlila, že takové změny jsou u nemocných běžné, dodávající: „Radím klientům nebrat si to osobně. Nemocný člověk se stává někým jiným.“
Nejvíce zasáhl Barboru Munzarovou úmrtí jejího otce, Luďka Munzara, který zemřel během pěti dní. „Byla jsem na něj hodně napojená a zažívala jsem tu situaci poprvé,“ svěřila se s bolestí ve svých slovech. I když smrt matky Jany Hlaváčové byla stejně bolestná, Barbora ji vnímala jinak, s předtuchou nevyhnutelného.„Smrt matky Jany Hlaváčové ji také zasáhla, ale to už bylo jiné. Bylo to pro ni samozřejmě těžké, přesto věděla, co se stane,“ podotkla Munzarová.
Tuto intenzivní zkušenost proměnila Barbora ve zdroj inspirace pro druhé. Zorganizovala kurz s názvem „Zastav se na chvíli“, který má za cíl pomoci lidem naučit se lépe zvládat péči o blízké.
Barbora nyní žije se svým manželem, hercem Martinem Trnavským, ve vile, kterou pro rodinu vybudoval její otec. Během rekonstrukce objevili v zdi zazděnou desku s nápisem „Janě a dětem Terezce a Barunce z roku 1979.“ Odhalení tohoto sentimentálního pokladu dodalo Barboře novou energii zůstat ve vile, kterou otec původně postavil pro ni a její sestru. Skrze tento domov se propojují vzpomínky a momenty minulosti s přítomností, umožňující Barboře Munzarové pečovat o dědictví svých rodičů s citem a úctou.
Tento příběh, jak ho představila v „13. komnatě“, je odvážným příkladem pečovatelské zátěže, která je společnou realitou mnohých, ale také o silné vazbě rodiny, která přetrvává i přes životní bouře.
