Bezdomovec Tomáš žil devět let na ulici, ale podařilo se mu to, co je podle mnohých nemožné

Není žádným tajemstvím, že naše dětství, výchova a zážitky z dětství mají vliv na naši osobnost. Thomasovi rodiče byli alkoholici, takže začal pít už v raném věku a alkohol mu pomalu a nenápadně zničil manželství, pak ho připravil o syna i o domov.

Jeho příběh na ulici trval devět let.

„Život na ulici se zvenčí zdá nesnesitelný a při střízlivém pohledu zpět to tak je. Ale jako alkoholikovi mi to bylo jedno. Jediné, co mě zajímalo, bylo, abych se denně napil. Ale snažil jsem se vyhýbat drogám, podvádět a vystřízlivět,“ řekl. Muž nám otevřeně řekl, že byly dny, kdy dával dohromady peníze a vždy je použil na nákup alkoholu.

Podle Tomáše mohl tyto peníze ušetřit v naději na lepší život, ale bezdomovec, alespoň podle jeho zkušeností, žije jen pro dnešek, a tak všechny peníze utratil za alkohol. „Mohl jsem si dovolit deset litrů vína a pár panáků. Když jsem to měl, bylo mi jedno, že se topím ve vlastní špíně,“ přiznal.

Jeho život se začal měnit, když v něm dva sociální pracovníci Červeného kříže, kteří se starají o bezdomovce, spatřili člověka, kterého v sobě už dlouho neviděli. Tehdy začal bojovat sám se sebou, několikrát podstoupil léčbu, tvrdě bojoval se svými démony a často klopýtal nebo selhával.

Zásadní okamžik v jeho životě nastal, když jeden z jeho partnerů, který také žil na ulici, málem zemřel na alkoholovou epilepsii přímo před jeho očima. Tato strašná tragédie mu dodala sílu překonat svou závislost. „Dalším milníkem bylo, když jsem získal dobré peníze z příležitostných prací a rozhodl se, že teď budu živit další bezdomovce.

A jaká byla vděčnost? Druhý den ráno mi někdo ukradl láhev vína zpod hlavy. Zeptal jsem se, proč to udělali. Odpověděli: Protože ji máš! Tehdy jsem se rozhodl: už nikdy na ulici, už nikdy s takovými lidmi,“ vzpomíná Tomas. Pokračoval v odvykací léčbě a jeho pomocníci mu zařídili pobyt v útulku pro alkoholiky bez domova. Od té doby se jeho život zcela změnil, má nové cíle, začal pracovat a dal si život do pořádku.

Když se Tomášův život usadil, vyhledal také svého syna, kterého deset let neviděl, a nyní mají skvělý vztah. Našel si novou práci, kde si vydělal ještě více peněz, takže se přestěhoval do vlastního pronajatého bytu, a pak si ho našla láska. Thomas se tak vymanil ze života, který mnozí považovali za nemožný.

Nyní žije šťastným a vyrovnaným životem a doufá, že jeho příběh osloví lidi, kteří se ocitli ve stejné situaci jako on, a ukáže jim jiskřičku naděje, že z bezdomovectví existuje cesta ven, ale jen díky tvrdé práci.

Podělte se o tento silný příběh s ostatními…