Bývalá prezidentka Čaputová označila Trumpova slova za nesmysl. Zkritizovala tento jeho výrok!
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová ostře odsoudila nedávné výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, v nichž uvedl, že Ukrajina „neměla válku s Ruskem vůbec začínat“ a označil ukrajinského lídra Volodymyra Zelenského za diktátora. Čaputová tyto komentáře, které zazněly v médiích začátkem tohoto týdne, nazvala „nesmyslnými lžemi“.
Čaputová se k výročí začátku ruské invaze vyjádřila v rámci debaty s názvem Operace Naděje – 3 roky odvahy, která se konala v Praze pod záštitou iniciativy Dárek pro Putina. Diskuse proběhla prostřednictvím videokonference a bývalá slovenská prezidentka se k ní připojila na dálku. Ve svém projevu jasně poukázala na skutečný vývoj situace a na postoj prezidenta Zelenského, který se od svého zvolení snažil s Ruskem vyjednávat mírově.
„Nezávidím mu (Zelenskému) tu nynější situaci, zejména když musí poslouchat nesmyslné lži o tom, jak neměli začínat vojenský konflikt a podobné dezinformace,“ uvedla Čaputová.
Donald Trump, který vyvolal svými prohlášeními velké kontroverze, přitom tvrdil, že odpovědnost za konflikt nese právě Ukrajina. Podle něj se válka mohla vyhnout diplomatickou dohodou. Realita je však odlišná – válka začala 24. února 2022 poté, co Rusko zahájilo masivní vojenský útok ze svého území, Běloruska a Krymského poloostrova. Tento útok byl zahájen pod záminkou takzvané „speciální vojenské operace“, kterou ohlásil ruský prezident Vladimir Putin.
Čaputová připomněla, že agresivní vojenské operace nebyly vedeny pouze proti vojenským cílům, jak Moskva tvrdila. „Viděli jsme nejen Kyjev, ale i přilehlé oblasti, které byly velmi krutým způsobem bombardované. Viděli jsme bombardované bytové domy, rodinné domy,“ vzpomněla bývalá slovenská prezidentka a zdůraznila, že tyto obrazy se jí navždy vryly do paměti.
Slovensko bylo jednou z prvních zemí, které poskytly Ukrajině konkrétní vojenskou pomoc. Podle Čaputové bylo právě Slovensko první zemí, která dodala Ukrajincům systém protivzdušné obrany. „Slovenská republika byla první zemí, která pomohla (Ukrajině) se systémem protivzdušné obrany,“ upřesnila Čaputová a ocenila solidaritu obyvatel své země, kteří se aktivně zapojili do humanitární pomoci Ukrajině.
Na Slovensku však aktuálně sílí také kritické hlasy vůči podpoře Ukrajiny, v čemž hraje roli zejména premiér Robert Fico. Ten podobně jako Trump hovoří o „vážných bezpečnostních důvodech“ Ruska, které podle něj invazi na Ukrajinu ospravedlňují. Čaputová se však domnívá, že navzdory rozdílným politickým postojům se běžní občané nadále angažují v podpoře ukrajinských uprchlíků i lidí žijících přímo na Ukrajině.
Trumpovy požadavky směrem ke Kyjevu rozproudily diskuse o větší bezpečnostní samostatnosti Evropy. Vládní zmocněnec České republiky pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný připustil, že Spojené státy výměnou za vojenskou podporu žádají určité ekonomické ústupky. Kritizoval však metody Trumpovy politiky vůči spojencům: „Děsivá je metoda, kterou k tomu (USA) chtějí dospět. To znamená globální veřejné ponižování partnera,“ prohlásil Kopečný.
Poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar vyjádřil naději, že aktuální chování Spojených států povede Evropu k přehodnocení obranných strategií a zvýšení vlastní bezpečnosti. „Doufám, že si Evropa a my jako součást Evropy dostatečně uvědomíme, že to je na nás a že se nemůžeme na nikoho spoléhat,“ apeloval Pojar.
Podle náměstka ministryně obrany Františka Šulce je Trumpův přístup založený čistě na byznysu chaotický a může být impulsem k posílení obranyschopnosti Evropy. „Musíme tomu dát chvíli času,“ uvedl Šulc. „Myslel jsem si, že nás Donald Trump probudí, ale samozřejmě jsem si nemyslel, že to bude tak brutálně,“ uzavřel Pojar.
