Čekali dvojčátka. Když jim lékař oznámil „je mi to líto“, ztuhla jim krev v žilách!

Ale na porodním sále se radost rychle změnila ve stres. Lékař zavolal pár a řekl jim slova, která způsobila, že se jim zhroutil celý svět: „Je mi to líto…“

Lékaři dále uvedli, že dvojčatům Abigail a Isobel diagnostikovali Downův syndrom. Ale způsob, jakým to lékař oznámil, byl daleko od profesionálního. Jodi říká, že diagnóza zněla jako „doživotní trest“.

„Ten den jsem se necítila jako matka. Cítila jsem se zmatená a ztracená.” říká Jodi.

Matt a Jodi zjistili, že pravděpodobnost, že budou mít jednovaječná dvojčata, která obě mají Downův syndrom, je jedna k milionu.

Bohužel nikdo nepřistoupil, aby rodičům pomohl, usměrnil a informoval je o Downově syndromu.

Nikdo neřekl rodičům, že jejich rodina bude šťastná a bude žít život jako všichni ostatní.

Proto byli Jodi i Matt zpočátku velmi nervózní. Nevěděli, jestli jejich holky budou někdy umět chodit, povídat nebo dokončí školu.

Rodina musela jít vlastní cestou a na většinu věcí přijít sama. A zřejmě se našli i cizí lidé, kteří pochybovali a litovali děti – ale Abigail a Isobel dostali veškerou lásku na světě od těch, kteří je znali nejlépe.

„Dodnes nechápu, z čeho byl pan doktor tak smutný, velmi ráda bych se s ním dnes setkala a zeptala se ho.“ říká Jodi a pokračuje:

„Abigail a Isobel bychom nevyměnili za nic na světě. Stále se usmívají a smějí se!“

Dnes, o 5 let později, dívky ukázaly, jak se lékař a všichni předpojatí mýlili.

Člověk se syndromem nebo bez něj si zaslouží v životě šanci – čeho jsou Abigail a Isobel skvělým důkazem.

Kdo by řekl, že tato rodina není šťastná?

Už dlouhá léta a na mnoha místech ve světě se snaží učinit některé lidi neviditelnými pro společnost, jsou zapomenuti a skryti jen proto, že mají nějakou diagnózu.

Lidé s Downovým syndromem by však měli mít stejné příležitosti jako všichni ostatní.

Co si o tom myslíte? Sdílejte tento příspěvek s přáteli!