Celá vesnice se zúčastnila pohřbu milých dvojčat. Ráno ale našli jejich hroby vykopané bez rakví…
Dopis byl napsán hůlkovým písmem, s velkými vadami Ale význam toho co bylo napsáno, byl jasný. Muž byl z toho v šoku. Zuřil, jak zvíře v kleci, ale nemohl nic udělat. O pár dní později přišla za ním návštěva. Ani ve snu by mu nenapadlo, že přes sklo, po telefonu bude mluvit s Tolikem, bratrem Lily. Anton ho nikdy nemohl vystát. Byl v jejich domě vždy vzácným hostem, a nyní ho přišel navštívit. Tolik přišel s přiznáním … Ukázalo se, že Anton za to, za co byl odsouzen nemůže.
Ve skutečnosti Lily využila jeho bezvědomí. Ve skutečnosti se své ženy a děti ani nedotkl. Všechny modřiny, které měla Lily na těle, jí způsobil její bratr. Namluvila na to svého bratra, aby mohla všechno svalit na manžela, a aby skončil ve vězení.
Anthonynu se točila hlava, nemohl uvěřit, že jeho žena byla tak falešná. On ji tehdy miloval, a teď sedí, ačkoli se ničím neprovinil. Tolik ale řekl, že proti sobě a své sestře nikdy svědčit nebude a při sudu nic nepotvrdí. Trápilo ho jen svědomí.
Anthony se nemohl dočkat, až bude po Tolikově návštěvě propuštěn. Zbývalo mu jen šest měsíců. Muž měl čas se uklidnit, posbírat se a vymyslet plán pomsty. Koneckonců, jak víte, pomsta se podává studená…
Vesnicí procházel pohřební průvod, nesl dvě malé rakve. Babičky plakaly a vzlykaly. V rakvích ležela dvojčata, jako dvě kapky vody, tak se podobala. Jejich jediná babička byla oblečena v černém. Šla, opírala se o mladé lidi, na každém kroku zakopávala a omdlévala.
Pouze matka dívek, šla ticho na konci doprovodu a nevyronila ani slzu. Neznámí lidé se ptali, co se děvčatům stalo. Znalí odpověděli, že je srazilo auto. Jedna žena řekla, že za incident je zodpovědný strýc dívek. Někdo řekl, že je děvčat škoda a jiný že dokonce i jejich táta je v base.
Kdosi poznamenal, že jejich otec už byl propuštěn, jen z nějakého důvodu nebyl na pohřbu. Pohřeb rychle skončil. Dvě rakve byly spuštěny do jednoho hrobu, byly položeny věnce a všichni se rozešli. Matka s babičkou chvíli stály, pak pomalu odešli domů. Bylo třeba připravit pomník.
Druhý den bylo podle tradice třeba navštívit hrob a přinést dárky. Po probuzení se matka dívek tak opila, že nemohla vstát, a tak šla babička sama. Když zjistila, že hrob byl vykopán, zmocnila se jí hrůza. Nedaleko byly rozbité rakve a těla dívek nebyla nikde nalezena. Ale kdo to mohl udělat? Byl to skutečný vandalismus.
Babička na místě odpadla a ztratila vědomí. Nevěděla, že viníkem je otec Violy a Vlady. Když byl Anthony propuštěn, nešel ihned do vesnice, protože věděl, že tam na něj nikdo nečeká. Usadil se v opuštěné lesní chatrčí a začal připravovat svoji pomstu.
Měl nějaké úspory, ve volné přírodě a ve vězení se mu podařilo vydělat nějaké peníze. Muž zaplatil, každému koho potřeboval- dopravní policisty, patology, lékárníka a jiných. Jednoho dne po škole potkal dvojčata. Pro Antonyho nebylo těžké přesvědčit dívky, aby hrály s ním. Koneckonců, už byly unavené z matčina věčného dovádění a ze strýce Zhenya, který ji stále opíjel, aby se zmocnil jejího domu.
Zbývalo jen sehnat společného známého s Tolikem, který ho také nemohl vystát. Bratr Lily se opil a sedl za volant, a dívky, jen musely předstírat, že jsou mrtvé, tím že vypili nějaký lék a usnuli tak tvrdě, že nikdo nemohl přijít na podvod.
Zatímco opilá žena, dále zapíjela svůj smutek nad ztrátou děti alkoholem, její bratr v base se snažil vzpomenout si co se stalo ten večer, když srazil dvojčata… Nechápal, jak se mohlo něco takového stát…
Daleko od vesnice v malém městečku se usadily dvě krásné dívky, Viola a Vlada spolu se svým milujícím a pečlivým otcem.
zdroj: somzena.sk
