Celý život se o ni starala, přesto dědictví dostali jiní! Až později se dozvěděla pravdu
Po její smrti se samozřejmě okamžitě sešla celá rodina kvůli dědictví. Byla jsem přesvědčená, že máma věděla, kdo tu pro ni byl, a že to také patřičně ocení. Jenže když právník otevřel závěť, zažila jsem šok.
VŠECHNO PENÍZE PŘIPADLY SOUROZENCŮM A TETÁM
Můj žaludek se stáhl. Nemohla jsem uvěřit tomu, co slyším. Všichni ti, kteří se o ni téměř nezajímali, dostali peníze, zatímco já, její nejbližší člověk, jsem neobdržela ani korunu?
Moji sourozenci a tety se tvářili samolibě. „Asi sis myslela, že za ty roky dostaneš odměnu, co?“ pronesla jedna z tet s ironickým úsměvem.
Slzy se mi draly do očí. Celé roky jsem obětovala svůj čas, lásku i pohodlí, zatímco oni na mámu sotva pohlédli. A teď dostali vše?
Vtom se však ozval právník:
„Máme tu ještě jeden dokument.“
Vytáhl z tašky obálku a podal mi ji. „Vaše matka vám zanechala tento dopis. Doporučila mi, abyste si ho přečetla sama, v soukromí.“
Třesoucíma se rukama jsem obálku otevřela.
Drahá dcero,
Vím, že jsi asi v šoku a možná i zklamaná. Ale věř mi, všechno má svůj důvod. Celý život jsem sledovala, kdo se ke mně jak chová. Tvůj sourozenci a tety si myslí, že peníze jsou to nejcennější na světě. Chtěla jsem jim ukázat pravý opak. Proto jsem jim je dala. Sleduj, co se stane. Uvidíš, jak rychle je utratí, jak se budou hádat, jak se jimi nechají ovládnout. Až se to stane, pochopíš, že pravé bohatství není v číslech na účtu.
Měla jsi vždy dobré srdce. A právě proto jsem ti odkázala něco mnohem cennějšího.
Ten dům, ve kterém jsme spolu prožily tolik krásných chvil, teď patří tobě. Vím, že v něm vytvoříš teplý a milující domov, tak jako jsi ho dělala pro mě. A vím, že to oceníš mnohem víc než jakoukoliv částku na bankovním účtu.
S láskou, máma
Slzy mi stékaly po tvářích. Najednou mi to všechno dávalo smysl. Máma věděla, co dělá. Nechala moje chamtivé příbuzné, ať si myslí, že vyhráli, ale ve skutečnosti oni byli ti, kdo ztratili nejvíc.
Dnes sedím v té kuchyni, piju kávu ze svého vysněného kávovaru a dívám se na místo, kde jsme s mámou tolikrát seděly a povídaly si. Cítím její přítomnost. A vím, že udělala to nejlepší rozhodnutí.
Děkuji ti, mami.
