Co se stalo s Marou Wilsonovou – hollywoodským dětským zázrakem, když vyrostla?

Pak přišel Zázrak na 34. ulici z roku 1994, ve kterém ztvárnila dívku Susan Walkerovou. Při castingové zkoušce měli dělat komediálně nevěřící, ale s představou kouzelných postav, jako je eastmanský skřítek charakterizovaný podle Sally Fieldové – i to zůstalo dětem v paměti.

Vrchol kariéry přišel v roce 1996 rolí v Matildě. Ten rok jí však zasáhl i do soukromí – zemřela jí matka na rakovinu prsu. Životní ztráta, sláva i tlak hereckého světa zasáhly do její psychiky, a jako dítě se najednou chtěla jen schovat – být normální.

Když vstoupila do puberty, její herecká nabídka se vytratila. Hollywood ji najednou vnímal jako „divnou, chytrou, hlasitou holku“ – a tím pro ni skončil jako slibné prostředí. Díky tomu se cítila bezcenná, protože v tomto byznysu se na ni přestalo koukat jako na „roztomilé dítě“.

Odchod z herectví nebyl jen jejím rozhodnutím – profesionální svět ji opustil sám. Přesto ale nalezla úlevu mimo kamerami osvícený svět. Její kreativita našla nové médium – psaní. V roce 2016 vydala autobiografické eseje Where Am I Now? True Stories of Girlhood and Accidental Fame, ve kterém otevřeně popisuje svůj přesun od cinematografické krásky k pocitu ztráty identity. Její další kniha Good Girls Don’t se zaměřuje na nástrahy dětské slávy a očekávání.

Dnes, ve věku 37 let, Mara chválí svůj nový život. Přiznává, že „roztomilost“ byla jedním z nejvíc deptačních výrazů hollywoodských pravidel. Přesto ale nachází svobodu v anonymitě, v docenění svého já uvnitř a v radosti ze života, který jí nikdo neřídí.

Jak vnímáte její proměnu vy? Má odvahu přiznat svou cestu k vnitřní svobodě – a možná i inspiruje ostatní, kterým kariéra vezme víc, než kdy dávala.