Dopis vraha z Klánovic odhalil šílené plány: „Šel jsem do lesa zabíjet kohokoli!“ Měl v úmyslu zabít víc lidí a mířil na děti

Dopis detailně popisuje vraždu otce a dcerky v Klánovickém lese, včetně všech okolností před a po činu. Text odhaluje, že mohl tehdy zahynout mnohem více lidí. David K. v dopise uvedl, že šel do lesa s úmyslem zabíjet kohokoliv, kdo by se mu připletl do cesty. Nejprve nikoho nepotkal, ale pak spatřil dětské hřiště, kde si všiml ženy se dvěma dětmi. Plánoval je zabít, ale nakonec změnil svůj plán kvůli pochybnostem o svých střeleckých schopnostech a účinnosti zbraně. Když připravil jinou pistoli, uviděl muže s dvouměsíční dcerou v kočárku, kteří se stali jeho oběťmi.

Po vraždě uvažoval o dalším zabíjení, například páru s kočárkem, který potkal na cestě do Úval. „Nicméně zvuk sirén v dáli mě nakonec přesvědčil, abych zbytečně nepokoušel štěstí a nechal je být,“ napsal David K. Dopis neobsahoval žádné informace o plánech vraždit na FF ani o motivech těchto činů.

Vyšetřovatel případu uvedl: „Podezřelý se v dopise nevyjádřil k motivaci svého jednání u žádného z jím spáchaných, respektive plánovaných trestných činů. Pouze potvrdil, že poškozené z Klánovického lesa neznal, nikdy s nimi nepřišel do styku a do lesa vstupoval již s úmyslem usmrtit jakékoliv osoby.“ Znalecké posudky ukázaly, že muž v posledním roce vykazoval „dlouhodobé a silné nabuzení k vražedné činnosti“ kvůli pocitům křivdy, zášti a nenávisti. „Základní motivační řetězec znalec definoval: pocity křivdy – zášť/nenávist – ideace pomsty/potrestání – vražedné úmysly,“ píše se v policejním usnesení.

Masové vraždy, jako je tato, jsou extrémními činy, které vyvolávají hluboké otázky ohledně motivace a psychologických stavů pachatelů. V České republice jsou tyto případy relativně vzácné, ale když k nim dojde, mají značný dopad na společnost i právní systém. Podobné tragédie často vedou k debatám o duševním zdraví, prevenci násilí a legislativních opatřeních na zvýšení bezpečnosti.

Podle statistik Evropského úřadu pro boj s kriminalitou (Eurostat) je počet vražd v České republice nižší než evropský průměr. V roce 2019 došlo v ČR k 117 vraždám, což je mírný pokles oproti předchozím letům. Přesto každý případ masové vraždy šokuje veřejnost a vede k přehodnocení bezpečnostních protokolů na veřejných místech, jako jsou školy a univerzity.

Psychologické profily masových vrahů často ukazují na kombinaci osobních problémů, sociální izolace a specifických stresorů, které mohou vyústit v násilné chování. Veřejná diskuse po takových událostech často zahrnuje výzvy k lepšímu sledování a podpoře lidí s duševními problémy, aby se předešlo podobným tragédiím v budoucnu.

V souvislosti s případem Davida K. se objevují otázky ohledně jeho psychického stavu a možných varovných signálů, které mohly být přehlédnuty. Odborníci se shodují, že lepší spolupráce mezi školami, rodinami a zdravotnickými zařízeními by mohla pomoci identifikovat rizikové jedince dříve, než dojde k tragédii.