Drama v zákulisí Divadla Broadway: Miroslav Etzler se zhroutil a skončil v nemocnici. Premiéře hrozil krach

Zkoušky se rázem zastavily. Herci, produkce i režie zůstali v šoku. Bez Etzlera, který patřil mezi klíčové protagonisty a nesl na svých bedrech podstatnou část představení, hrozilo, že by se celá premiéra zcela rozpadla.

Extrémní pracovní tempo a boj s následky covidu

Miroslav Etzler se v posledních týdnech ocitl pod obrovským tlakem. Denně cestoval mezi Prahou a Stráží pod Ralskem, natáčel televizní seriál a zároveň plnil divadelní závazky. Do toho stále bojoval s dlouhodobými následky těžkého covidu, který ho před časem dostal až na hranici života.

Organismus tak podle všeho reagoval na přetížení způsobem, před nímž už nešlo utéct – herec zkolaboval. Místo na jeviště tedy putoval přímo pod dohled lékařů, kteří ho museli okamžitě stabilizovat.

Tři dny v nemocnici a nejistý návrat

Do premiéry zbývaly pouhé čtyři dny. Herci i vedení divadla proto netrpělivě čekali na jakoukoli zprávu z nemocnice. Zvlášť vzhledem k tomu, že inscenace stojí pouze na několika málo postavách – a bez Etzlera by nebylo možné představení odehrát.

Po třech dnech byl herec propuštěn domů. I když se jeho stav zlepšil, bylo jasné, že jeho fyzické síly jsou na hraně a jen málokdo věřil, že se na premiéru postaví.

Premiéru nakonec ustál – ale sotva

Nakonec se Miroslav Etzler na premiéře skutečně objevil. Byl vyčerpaný, ale odhodlaný. Zvládnout komedii, která vyžaduje rychlé tempo, přesnou práci s textem a značnou dávku energie, však pro něj bylo téměř nadlidské.

Podle kolegů hrál na hranici možností. Mezi výstupy mizel do šatny, aby popadl dech a dokázal pokračovat. Na jevišti přesto působil profesionálně, s úsměvem a energií, kterou si diváci nedokázali spojit s jeho skutečným zdravotním stavem.

Diváci nic netušili. Představení zachránil silou vůle

Přestože se odehrávala mimořádně náročná bitva za oponou, publikum odcházelo nadšené. Smálo se, tleskalo a nikdo z přítomných netušil, jak těsné to ve skutečnosti bylo.

Premiéra nakonec proběhla, ale jen díky Etzlerovu odhodlání a obrovské vůli dotáhnout představení do konce. Jeho výkon tak nakonec získal ještě hlubší rozměr – stal se symbolem profesionálního nasazení i osobního boje.