Fiala: Podpora Ukrajiny je potřebná a správná. Ukrajinci umírají i za bezpečnost Evropy!
Dne 24. února 2022 zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu, která zahrnovala letecké, námořní i pozemní operace. Útok přicházel nejen z Ruska, ale také z území Běloruska a anektovaného Krymu. Česká republika patřila od počátku k významným podporovatelům Ukrajiny, a to jak materiálně, tak diplomaticky. Již v březnu 2022 se premiér Petr Fiala společně s několika evropskými lídry vydal do Kyjeva, aby osobně vyjádřil solidaritu napadené zemi.
„Ukrajina už tři roky čelí brutální ruské agresi a dělá vše pro to, aby ubránila svou nezávislost a územní celistvost. Prezident Zelenskyj a ukrajinští občané bojují nejen za svou vlast, ale také za bezpečnost celé Evropy,“ uvedl Petr Fiala.
Česko se v průběhu let zapojilo do řady iniciativ na podporu ukrajinské obrany. Vojenská pomoc dosáhla hodnoty 7,3 miliardy korun a česká armáda se podílela na výcviku více než 7 000 ukrajinských vojáků. Důležitou roli hraje také iniciativa na dodávky dělostřelecké munice, která zahrnuje spolupráci s partnery mimo Evropskou unii.
„Nejde jen o naši muniční iniciativu, která má celosvětovou podporu. Nemůžeme dopustit, aby ruská agresivní politika zvítězila. Je i v našem zájmu, aby Ukrajina byla schopná se bránit a odrazit ruský útok,“ zdůraznil premiér.
Vicepremiér Vít Rakušan upozornil, že pomoc Ukrajině se neomezuje jen na dodávky zbraní a munice. Česká republika aktivně podporuje humanitární projekty, včetně programu Medevac, který zajišťuje lékařskou péči pro raněné a podporu lidí trpících posttraumatickým stresem. Důležitou roli hraje také odstraňování min a dalších nevybuchlých zařízení na ukrajinském území.
„Myslíme i na budoucnost, protože Ukrajina bude potřebovat rozsáhlou podporu nejen během války, ale i po jejím skončení,“ uvedl Rakušan.
Česká vláda proto připravuje dlouhodobý plán pomoci při obnově Ukrajiny, který zahrnuje nejen rekonstrukci zničené infrastruktury, ale i podporu ekonomického rozvoje a stabilizace společnosti po skončení války.
Kromě vojenské a humanitární pomoci se česká vláda věnuje i otázce ukrajinských uprchlíků, kterým byl v roce 2022 udělen status dočasné ochrany. Tento režim jim umožňuje přístup ke zdravotnímu pojištění, vzdělání a pracovnímu trhu.
V současnosti je platnost dočasné ochrany prodloužena do března 2026. Ukrajinští občané, kteří chtějí v Česku zůstat, se musí k jejímu prodloužení zaregistrovat do 15. března 2025.
Podle mluvčí ministerstva vnitra Hany Malé bude další postup záviset na rozhodnutí Evropské unie. „S největší pravděpodobností bude následovat přechodné období, během něhož budou mít uprchlíci čas se rozhodnout, zda se vrátí domů, nebo si zažádají o jiný typ pobytu,“ uvedla Malá.
Ti, kteří plánují v Česku zůstat natrvalo, mohou žádat o zvláštní dlouhodobý pobyt. Tato možnost se však otevře pouze uprchlíkům, kteří zde žijí minimálně dva roky, od loňského července nepobírali humanitární dávky a jejich roční příjem dosahuje alespoň 440 000 korun hrubého. Na každého dalšího člena domácnosti by se částka navyšovala o 110 000 korun.
Podle Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty by však tyto podmínky splnila jen malá část ukrajinských uprchlíků.
Premiér Petr Fiala potvrdil, že Česko bude Ukrajinu podporovat tak dlouho, jak bude nutné.
„Přejeme si pro Ukrajinu spravedlivý a trvalý mír a budeme podporovat veškeré kroky, které k němu povedou,“ uvedl. Česká vláda podle něj jasně ukazuje, že se nebojí aktivně pomáhat a že solidarita s Ukrajinou zůstává klíčovým bodem české zahraniční politiky.
