Tak to udělala. Vrátila se k ní a starala se o ni, dokud máma neodešla. V té době posílala dopisy svému manželovi. Když se Marija po matčině pohřbu plánovala vrátit do Austrálie, nevěřila tomu, co slyšela: je to nemožné!

Zákon se změnil, takže dívka byla nucena zůstat ve své zemi. Pro manžely to byl velký šok. Dlouho si psali dopisy, ale postupem času jich bylo stále méně… až nakonec láska vyhasla.

Je těžké si představit, co ta žena mohla cítit. Potom už nebyla v kontaktu s žádným mužem. Žila sama v malém domečku v lese. Momentálně žije z důchodu, který dohromady představuje asi 100 eur! Marija však tvrdí, že je smířena s tím, co se jí v životě stalo.

Lidem však její situace nebyla lhostejná. Bohužel, ve špatném smyslu slova – začaly se šířit fámy. Marijin manžel se podruhé oženil a zřejmě se mu dařilo velmi dobře.

Zdálo by se, že na jeho bývalou manželku úplně zapomněl, ale Momcilo zakrátko zemřel a jeho závěť byla pro Mariyu neuvěřitelný – nechal její dědictví v hodnotě 600 000 eur!

Od získání informace o dědictví uplynuly 4 roky. Když Marija konečně měla peníze, rozhodla se udělat něco, co všechny šokovalo. Všechno věnovala na charitu. Okomentovala to jednou větou: K

,,Kam brzy pojedu, na penězích nebude vůbec záležet…”