Herec Novotný se vyjádřil proti LGBTQ+ v reklamách: Kritici ho obviňují z homofobie

Michal Novotný se ve zmíněném rozhovoru otevřeně vyjádřil k tomu, že mu vadí přítomnost homosexuálních párů v reklamách. Podle něj nejde o přirozené zobrazení reality, ale o vnucování určitého pohledu na svět.

„Já si myslím, že to není normální, a nemám potřebu se na to dívat,“ prohlásil herec, čímž si okamžitě vysloužil silnou kritiku. Novotný také zmínil, že mu vadí, když v reklamách nelze rozeznat, zda se jedná o muže či ženy, a že mu současný trend inkluzivity nevyhovuje.

Sám připustil, že jeho pohled může být ovlivněn generací, ze které pochází, a že mladší lidé k podobným tématům přistupují odlišně. „Možná jsem stará škola, ale myslím si, že některé věci by měly zůstat tak, jak byly,“ dodal. Zároveň ale zdůraznil, že jeho slova nemají nikoho urazit a že jde jen o jeho osobní názor.

Ostrá reakce: „Takové názory ukazují zakořeněnou homofobii“

Novotného výroky vyvolaly okamžitou odezvu mezi aktivisty i veřejností. Mezi prvními se k jeho slovům kriticky vyjádřila Johanna Nejedlová, zakladatelka organizace Konsent, která upozornila na hluboce zakořeněné předsudky, jež se podle ní ve společnosti stále vyskytují.

„To, že někdo říká, že nechce vidět homosexuály v reklamách, je ukázkou homofobie, i když si to dotyčný nepřipouští. LGBTQ+ lidé jsou součástí společnosti stejně jako heterosexuálové a je důležité, aby byli reprezentováni i v médiích,“ uvedla Nejedlová.

Kritické hlasy se objevily i z řad dalších veřejně známých osobností, které upozorňují na to, že podobná vyjádření mohou přispět k posilování stereotypů a předsudků vůči LGBTQ+ komunitě. Aktivisté zdůrazňují, že viditelnost menšin v médiích pomáhá k jejich větší akceptaci a rovnoprávnosti.

Novotný se brání: „Jsem upřímný a říkám, co si myslím“

Po silné kritice herec reagoval s tím, že jeho úmyslem nebylo nikoho urazit, ale pouze otevřeně sdělit svůj názor. Podle něj by měl mít každý možnost říci, co si myslí, aniž by byl okamžitě označen za netolerantního či homofobního.

„Mám právo mít vlastní názor. Nechci nikomu ubližovat, ale zároveň se mi nelíbí, že je mi vnucováno něco, s čím nesouhlasím,“ brání se Novotný.

Jeho postoj však dále rozděluje veřejnost. Zatímco někteří lidé jej podporují a sdílejí jeho názor, že mediální reprezentace LGBTQ+ je přehnaná, jiní naopak vnímají jeho výroky jako zastaralé a problematické.

Celá kauza poukazuje na širší společenský problém vnímání diverzity a inkluze. Diskuze o reprezentaci LGBTQ+ komunity v reklamách a médiích není ojedinělá a podobné debaty probíhají i v zahraničí. Zatímco některé značky a společnosti se stále více snaží reflektovat různé podoby moderní společnosti, část konzervativně smýšlejících lidí v tom vidí nepřirozený trend.

Velké nadnárodní firmy, jako jsou Coca-Cola, Nike nebo IKEA, se dlouhodobě hlásí k podpoře diverzity a rovnoprávnosti, což se odráží i v jejich reklamních kampaních. Na druhou stranu existují i společnosti, které na tuto vlnu nenaskakují a přizpůsobují svou komunikaci spíše tradičním hodnotám.

Případ Michala Novotného tak otevírá důležitou otázku: Kde je hranice mezi svobodou projevu a intolerancí? Je legitimní mít osobní pohled na věc, nebo je v dnešní době potřeba přehodnotit, jaké výroky jsou společensky přijatelné?

Jedno je jisté – debata o LGBTQ+ komunitě a jejím místě ve veřejném prostoru jen tak neutichne. Česká společnost se stále vyvíjí a hledá rovnováhu mezi tradicí a moderním přístupem k diverzitě.