Herečka Švorcová ze Ženy za pultem si získala pozornost i za hranicemi, přesto se režimu nelíbila
Televizní seriál Žena za pultem se stal jedním z pilířů československé socialistické televize a díky své jednoduchosti, ale i lidským příběhům, si získal srdce široké veřejnosti. Hlavní postava Anny Holubové, kterou ztvárnila Jiřina Švorcová, představovala vzor pracovité a schopné ženy, která řeší jak profesní, tak osobní výzvy. Zápletky, i když místy moralizující, odrážely každodenní život v socialistickém Československu, což divákům připomínalo jejich vlastní zkušenosti.
Úspěch seriálu však nezůstal jen v rámci republiky. Odvysílán byl také v zemích východního bloku, jako byly NDR, Bulharsko nebo Kuba. Právě v těchto zemích se Švorcová stala hvězdou, o níž se mluvilo nejen jako o herečce, ale také o zástupkyni socialistických ideálů. Jeden z neobvyklých zážitků, který se stal během jejího pobytu v Bulharsku, je známý dodnes. Místní organizátoři se rozhodli uspořádat netradiční setkání s herečkou, kde ji převlékli do prodavačského pláště a postavili za pult v běžném obchodě. Tento plán však nevyšel podle očekávání, protože po několika minutách ji poznali první fanoušci a následně se kolem obchodu začali shromažďovat nadšení lidé. Celá akce tak místo nenápadného představení skončila velkým rozruchem.
Vztah k režimu a role propagandy
I když seriál dosáhl velké popularity, vztah Švorcové k veřejnosti a režimu nebyl vždy jednoduchý. Jiřina Švorcová byla hlasitou podporovatelkou Komunistické strany Československa (KSČ) a její angažovanost v politice ovlivňovala vnímání jak její osoby, tak i jejího uměleckého výkonu. Seriál Žena za pultem, který byl vytvořen ve snaze propagovat socialistické ideály, byl v té době nejen oblíbeným televizním pořadem, ale také nástrojem politické agitace. Všechny postavy a příběhy byly pečlivě kontrolovány, aby odrážely správné morální a ideologické hodnoty.
Zajímavé je, že přestože byla postava Anny Holubové prezentována jako vzorná pracovnice, strana měla k její osobní morálce výhrady. Anna totiž v seriálu vystupovala jako žena s volnými vztahy, což nebylo v souladu s oficiální morální linií, kterou KSČ chtěla prosazovat. Tento rozpor vedl k tomu, že i když Švorcová hrála v jednom z nejvýznamnějších propagandistických seriálů, její postava nebyla oslavována tak, jak by se očekávalo. Strana ji vnímala jako rozporuplný obraz ženy, který nebyl vždy vhodný k následování.
Herečka, kterou politika připravila o popularitu
Švorcová se však neproslavila jen díky herectví. Byla aktivní také v politice, kde zastávala řadu funkcí spojených s Komunistickou stranou Československa, a právě její otevřená podpora KSČ ovlivnila její kariéru. Po sametové revoluci v roce 1989 a pádu komunistického režimu se její jméno stalo terčem kritiky a mnoho lidí se od ní distancovalo. Politická angažovanost, která jí v době socialismu přinesla výhody, se po revoluci stala její slabinou, a Švorcová se z veřejného života postupně vytratila.
Zemřela v roce 2011 a krátce před svou smrtí vydala paměti, které vyvolaly kontroverze a rozhněvaly některé její bývalé kolegy. I po smrti zůstala osobností, která rozdělila veřejnost – na ty, kteří ji považovali za oběť ideologické doby, a na ty, kteří ji vnímali jako spolupachatelku komunistického režimu. Život Jiřiny Švorcové tak zůstává neodmyslitelně spjat nejen s televizní obrazovkou, ale i s politickými událostmi, které ovlivnily československou společnost.
