Instalatér šel opravit kohoutek v luxusním venkovském domě. Když si všiml své fotky v černém rámu, málem to s ním seklo
Tenhle chlap je už dva roky v kómatu v jejich nemocnici. A dnes jsem poprvé otevřel oči. Mladý fešák jako by ji probodl pohledem skrz na skrz. Natalia ho měla ráda už dlouho! Tajně snila o jejich prvním setkání, až přijde k rozumu. Nyní vzrušení zaplavilo všechny její vnitřnosti! Dva roky se o pacienta starala, aniž by o něm cokoliv věděla, dokonce ani jeho jméno.
Ten chlap byl nalezen sotva živý na lesní plantáži s rozbitou hlavou. A pak místní lékaři dávali neznámé oběti jen velmi malou šanci na uzdravení. U něj nebyly žádné dokumenty, žádný telefon – absolutně nic, co by policii mohlo říct, kdo je.
A teď, o dva roky později, když se zdálo, že všichni ztratili veškerou naději, se stále probral z kómatu. A teď se zmateně rozhlédl. Lékař se pacienta zeptal, zda si o sobě něco pamatuje, například jeho jméno a příjmení. Cestou jsem ho vyšetřoval a dával sestřičkám nové příkazy.
Ten chlap frustrovaně řekl, že si vůbec nic nepamatuje. A zeptal se doktora, proč si to nepamatuje. Lékař odpověděl, že se s největší pravděpodobností jedná o následky mozkové mrtvice a traumatického poranění mozku. Navíc dlouhé kóma nemohlo ovlivnit jeho zdraví. Lékař také řekl, že doslova sbírali pacientovu zlomeninu lebky kus po kusu. A teď si potřebuje odpočinout, aby si všechno zapamatoval. Doktor řekl, že Natalya bude poblíž toho chlapa. A když je něco potřeba, vždy se na ni může obrátit.
Pacient se provinile podíval na mladou sestru. Řekl, že by se rád představil, ale nepamatuje si ani jeho jméno. Natasha se usmála a řekla, že celou tu dobu, když byl ten chlap v kómatu, mu říkala Oleg. Nebyl proti tomu jménu. Kromě toho Natasha řekla, že se tak jmenoval její zesnulý otec, který zemřel těsně předtím, než byl do jejich nemocnice přijat neznámý pacient. Ten chlap s ní sympatizoval, nechal si říkat Oleg.
