Jak chce Trump ukončit válku na Ukrajině? Unikl jeho tajný plán!

Zahrnovat by měla také demilitarizovanou zónu, kterou by hlídaly evropské jednotky, ale bez účasti amerických sil. Kyjev by rovněž musel ukončit mobilizaci a neprodlužovat válečný stav. Oficiální představitelé Ukrajiny však takový plán popírají. Vedoucí kanceláře prezidenta Andrij Jermak označil informace za dezinformace, přičemž Volodymyr Zelenskyj varoval, že jakákoli dohoda musí být výsledkem jednání, kterých se Ukrajina aktivně účastní. Jaké jsou podrobnosti údajného mírového plánu a jak na něj reagují světoví lídři?

Podle zpráv, na které se odvolává Daily Mail, má být cílem dohody vyhlášení příměří nejpozději do 20. dubna. Klíčové body údajného plánu zahrnují:

• Zastavení bojů a zmrazení frontové linie, čímž by Rusko de facto udrželo kontrolu nad dosud okupovanými územími.
• Zákaz vstupu Ukrajiny do NATO, což je dlouhodobý požadavek Moskvy.
• Stažení ukrajinských jednotek z ruské Kurské oblasti, kde Kyjev v loňském roce provedl několik ofenzivních operací.
• Vytvoření demilitarizované zóny, kterou by dohlížely především evropské síly – údajně i britské jednotky. Naopak američtí vojáci by se mírové mise neúčastnili.
• Finanční pomoc Evropské unie pro poválečnou obnovu Ukrajiny, jejíž náklady odhaduje think-tank German Marshall Fund na 486 miliard dolarů (zhruba 392 miliard Kč).

Podle uniklých informací by mírový proces měl začít telefonickým rozhovorem mezi Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem na začátku února. Osobní schůzka obou lídrů by pak měla následovat v průběhu března.

Plán údajně také počítá s tím, že Kyjev by ukončil válečný stav a mobilizaci nejpozději do 9. května, tedy do ruského Dne vítězství, kdy si Moskva tradičně připomíná porážku nacistického Německa.

Ukrajinské úřady popírají existenci jakéhokoli takového plánu. Vedoucí kanceláře prezidenta Andrij Jermak na sociální síti Telegram uvedl, že žádná taková dohoda „ve skutečnosti neexistuje“ a označil informace za ruskou propagandu.

Prezident Zelenskyj se k této záležitosti vyjádřil během rozhovoru pro média a důrazně odmítl jakoukoli dohodu, která by byla učiněna bez přímé účasti Ukrajiny:

„Ruská válka není vedena pouze proti Ukrajině, ale i proti Evropě a celému světu. Tato válka se však odehrává především na našem území. Ukrajinu nelze vyloučit z žádného vyjednávacího procesu. Pokud by se tak stalo, takový proces by přinesl pouze politické výsledky bez jakéhokoliv vlivu na bezpečnost nebo skutečné ukončení války.“

Zelenskyj také zdůraznil roli Evropské unie v případných jednáních:

„Chceme se stát součástí Evropské unie, a proto je pro nás důležité, aby EU byla součástí vyjednávacího procesu. Zatím však nemáme jasný plán vyjednávání, a proto nemohu přesně říci, jak bude strukturován.“

Navzdory spekulacím o mírových jednáních pokračují boje na východní frontě. Rusko stále okupuje přibližně 20 % ukrajinského území, přičemž v září 2022 uspořádalo sporná referenda o připojení Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti k Ruské federaci. Mezinárodní společenství tyto referenda neuznalo.

Během posledních dnů Ukrajina intenzivně útočila na ruskou vojenskou infrastrukturu. Ukrajinský generální štáb uvedl, že útok na vojenské letiště v Primorsko-Achtarsku způsobil rozsáhlý požár. Rusko sice přiznalo sestřelení několika ukrajinských dronů, ale zásah letiště nekomentovalo.

Západní pomoc Ukrajině nadále pokračuje. Francie potvrdila dodávku prvních stíhacích letounů Mirage, přičemž ministr obrany Sébastien Lecornu oznámil:

„Dnes dorazily první letouny Mirage na Ukrajinu. Ukrajinští piloti, kteří byli několik měsíců cvičeni ve Francii, je nyní nasadí k obraně ukrajinského vzdušného prostoru.“

Kyjev také obdržel stíhačky F-16 od evropských partnerů, ale jejich případné nasazení v bojích zatím zůstává nejisté.

Otázkou zůstává, jak by na případnou mírovou iniciativu Donalda Trumpa reagovala současná Bidenova administrativa. Americký prezident Joe Biden opakovaně vyjadřuje silnou podporu Ukrajině a zdůrazňuje, že jakákoli jednání musí probíhat podle podmínek Kyjeva.

Zda se podaří válku skutečně ukončit v horizontu několika měsíců, nebo zda jde pouze o další spekulace, ukáže až vývoj v následujících týdnech. Ukrajina však zatím jakékoliv kompromisy odmítá a pokračuje v boji za obnovení svých hranic.