Jak těžké to měly maminky za socialismu? Doba nebyla vůbec jednoduchá: Nebo spíše ano?

“

V socialistickém režimu byly porody a péče o děti velmi regulované. „Porody na povel“ a „podmínky pro rodičky byly mnohem striktnější a méně flexibilní než dnes“ jsou příklady toho, jak stát zasahoval do soukromí. Porodní sály byly neosobní, a „porodnicí neustále znělo drnčení telefonů“, protože otcové byli o vývoji porodu informováni pouze prostřednictvím telefonu. Návrat do práce byl očekáván brzy po porodu, což vedlo k tomu, že „děti byly již od útlého věku umísťovány do jeslí“. Tento tlak na rychlý návrat do pracovního procesu znamenal, že „matky trávily s dětmi méně času, než by si přály“.

Životní situace matek byla dále komplikována dvojí zátěží, kdy po návratu z práce na ně čekaly další domácí povinnosti. Paní Eva vzpomíná: „Když jsem měla volnou chvíli, nikdy jsem neseděla s rukama v klíně. Pletla jsem nebo šila, hlavně na děti. Oblečení v obchodech moc nebylo, tak jsem se snažila děti oblékat podle střihů z Burdy, co jsme si půjčovaly s kolegyněmi. Nebavilo mě to, ale co jsem měla dělat.“ Tento citát ilustruje, jak matky musely být kreativní a využívat dostupné zdroje pro péči o svou rodinu.

Dnešní generace matek se potýkají s jinými výzvami, jako je skloubení kariéry a rodinného života, ale mají k dispozici moderní technologie a větší možnosti péče o děti. Každá generace má své specifické potíže i výhody, a je těžké říci, kdo to má ve výsledku těžší. Mateřství zůstává výzvou bez ohledu na dobu, ve které žena žije.