Jak v Česku vznikl fenomén obřích sídlišť připomínající králíkárny a jak se za socialismu vlastně žilo? Bylo to lepší?

Jak v Česku vznikl fenomén obřích sídlišť připomínající králíkárny a jak se za socialismu vlastně žilo? Bylo to lepší?

Publikováno 1. 7. 2021
Autor:
+ 14 fotek+ 14 fotek

Bydlíte v domě, nebo v paneláku? Věříte, že většina našich čtenářů bydlí právě v paneláku. Pokud mezi ně patříte, jaký názor na ně máte? Jste spokojeni se svým žitím a soužitím se sousedy, nebo byste je zbourali a nejraději byste žili v domě? Takzvané králíkárny, jak se často sídlištím s obrovskými panelovými domy přezdívá, se staly symbolem masové výroby socialismu a jejich největší boom přišel v 70. a 80 letech minulého století.

 

Pokud chceme mapovat panelové domy a sídliště, je potřeba se ohlédnout na to, kde vlastně tento trend vznikl. Poprvé se začaly stavět v NDR, Polsku, Bulharsku a Sovětském svazu, kde začaly růst na obrovským velkých zelených pláních. Stavební koncept panelových domů jsme přebrali ze Sovětského svazu a vše nasvědčovalo tomu, že je to skutečně dobrý nápad. Konec konců, za socialismu se šetřilo na všem. Panelové domy byly relativně levné, stavěly se rychle a získat v nich byt bylo často výhrou v loterii. Společně s tím ale byly často nekvalitní, téměř totožné a připomínaly kasárny.

Jejich výstavbou zmizely z měst všechny barvy a život v nich připomínal život v betonové džungli. Sídliště začala vznikat v Evropě už po druhé světové válce, kdy bylo potřeba rychle doplnit stav bytového fondu. Prvním sídlištěm se v Československu stala Zelená liška, která bylo postaveno v Praze v roce 1954.  Největší sídliště bylo Jižní Město, kam se lidé začali stěhovat v roce 1976. Život v nich často nebyl dokonalý – nekvalitní bytová jádra, stísněnost a nedostatek soukromí. Sídliště často přitahovala především mladé lidi, jenže těm takové bydlení nemělo často co nabídnout. U sídlišť, v době výstavby, chyběly obchody, školy a školky byly přeplněné, problém byl i s hromadnou městskou dopravou. Někteří jedinci dojížděli do práce hodinu, často v ní trávili celý den a domů se chodili jen vyspat.

Samozřejmě se ale našli tací, kterým život na sídlišti za socialismu vyhovoval. V současné době žije v panelových domech méně lidí než před dvaceti lety, přesto se stále jedná o velké číslo. Kromě toho sídliště konečně začala dostávat barevné fasády. Ty však často nekorespondují s těmi ostatními a barevná bláznivost bije do očí. Těžko říct, zda byl lepší šedý panel, nebo panelové domy nejrůznějších barev.

A jak život za socialismu vypadal? Podívejte se do naší galerie!