Jak vypadaly Velikonoce za socialismu? Byl to významný svátek pro všechny. Takhle se dříve slavilo

Přesto mnoho lidí stále slavilo Velikonoce jako křesťanský svátek. Mezi nejrozšířenější zvyky patřilo barvení a zdobení vajec, pletení pomlázek z vrbového proutí a hodování. Na Velikonoční pondělí chodili chlapci a muži šlehat děvčata a ženy pomlázkou, za což dostávali malovaná vajíčka. Tento zvyk měl podle tradice zajistit mládí, plodnost a krásu po celý rok.

I když se Velikonoce nesměly oficiálně spojovat s náboženstvím, mnoho věřících tajně navštěvovalo kostely na velikonoční bohoslužby. K nim docházelo tajně i v soukromí. V některých rodinách se udržovala tradice svěcení velikonočních pokrmů. V obchodech byly k dispozici čokoládoví zajíčci, sladkosti a perníky s velikonočními motivy. Pekly se mazance, beránci a velikonoční nádivky. Na výzdobu se používaly kočičky – vrbové větvičky.

V médiích a ve školách se mluvilo hlavně o lidových tradicích a o Velikonocích jako o oslavě jara. Zdůrazňoval se více jejich pohanský původ než křesťanský význam. Přesto pro mnoho lidí zůstaly Velikonoce i za socialismu důležitým duchovním svátkem a časem trávených s rodinou, i když se o tom oficiálně nemluvilo. Lidé si našli cesty, jak si zachovat své zvyky a víru navzdory režimu.

Dnes se Velikonoce v Česku opět otevřeně slaví i jako náboženský svátek a staré tradice jako malování kraslic, pletení pomlázek a hodování jsou stále živé. Socialismus sice na 40 let potlačil veřejné vyznávání velikonočních křesťanských tradic, ale nevymýtil je. Jejich udržování v rodinách zajistilo, že tyto zvyky přetrvaly až do současnosti.