Je Česká republika připravená na válku? Tohle jsou fakta, která lidé nechtějí slyšet

Tato situace vyvolala potřebu posílit obranné schopnosti a modernizovat armádu, což Česko uskutečňuje prostřednictvím významných nákupů, jako je pořízení 24 stíhaček F-35 z USA a pásových bojových vozidel pěchoty CV90.

Avšak i přes tyto snahy je podle bezpečnostních expertů česká armáda stále nedostatečně připravena na možný konflikt, zejména co se týče počtu vojáků, dostupné techniky, munice a infrastruktury. Milan Mikulecký, bezpečnostní analytik, zdůrazňuje, že nejen armáda, ale i česká společnost a stát jako celek nejsou dostatečně připraveni čelit vážným bezpečnostním hrozbám.

Tento problém není specifický pouze pro Česko, ale týká se celé Evropské unie, kde často chybí praktické plnění deklarovaných cílů a strategií. Některé země s bolestnými zkušenostmi s ruským imperialismem, jako Polsko, Rumunsko nebo pobaltské státy, jsou však v přípravě na obranu na tom lépe. Daniel Koštoval, analytik Pražského centra transatlantických vztahů a bývalý náměstek ministra obrany, poukazuje na to, že Česko teprve nedávno začalo vynakládat 2 % HDP na obranu, což je standardní požadavek NATO.

Tento krok je sice kladný, ale stále existuje investiční dluh, který značně omezuje schopnost ČR efektivně přispět do společné obrany a zajistit adekvátní obranyschopnost. V porovnání s Polskem, které je na potenciální hrozby lépe připraveno, Česko výrazně zaostává. Jiří Šedivý, bývalý náčelník generálního štábu, zdůrazňuje, že Česko musí být dostatečně silné, aby odrazovalo Rusko od vojenského dobrodružství proti členům NATO.

Ministryně obrany Jana Černochová upozorňuje na význam obrany a odolnosti společnosti a na nutnost adaptace ozbrojených sil na nové úkoly v důsledku ruské agresivity. Náčelník generálního štábu Karel Řehka přiznává, že přes modernizaci, jako je nákup stíhaček F-35, armáda stále čelí výzvám, zejména v oblasti personálního stavu. Zmínil také potřebu posílení záloh a přípravy mobilizačního systému, což je oblast, ve které Česko zatím není dostatečně připraveno.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v projevu na nedávném velitelském shromáždění řekla, že ruské vidění světa se nezmění ani po válce na Ukrajině a že obnova sfér vlivu zájmů bývalého Sovětského svazu přetrvá.„Obrana je věcí celé společnosti, aby byla připravená a odolná, ale mění se také úkoly ozbrojených sil – ruská agresivita klade větší důraz na odstrašení a obranu vlastního teritoria,“ prohlásila. Naše geografie nás předurčuje k roli tranzitní a týlové země a my musíme být na takovou roli připraveni. Popsala také tyto dva hlavní úkoly pro Česko v rámci NATO.

„Zaprvé musíme pokračovat v budování sil nasaditelných do operací kolektivní obrany. Zadruhé nás naše geografie předurčuje k roli tranzitní a týlové země a my musíme být na takovou roli připraveni.“ Černochová v tomto směru zmínila například nejnovější formu zapojení obyvatel – takzvané dobrovolné předurčení pro doplnění ozbrojených sil.

V praxi to znamená, že člověk, který o to požádá, musí bezprostředně podstoupit jen zdravotní prohlídku. Pokud by se zhoršila bezpečnostní situace, pak by absolvoval i výcvik.Z těchto hodnocení vyplývá, že i když Česko podniklo kroky k posílení své obranyschopnosti, stále existuje mnoho oblastí, které vyžadují další práci a investice, aby byla země skutečně připravena čelit možnému konfliktu.