Jiřina Bohdalová prozradila své dva životní sny: Herečka a učitelka v jedné osobě!

A nebyl to jen dětský sen. Bohdalová skutečně učila – a to velmi úspěšně. „V Ostravě jsem učila nejprve druhou třídu, pak na první pokusně zřízené devítiletce, kam mě přeřadili jako vzorovou učitelku. Takže jsem byla takový Komenský v sukních,“ zavzpomínala s humorem sobě vlastním.

Učitelství jako škola herectví

Přestože neměla žádné formální pedagogické vzdělání, dokázala děti zaujmout způsobem, který se později ukázal jako předzvěst její budoucí herecké kariéry. „Třeba jsem dětem četla knížku Kájovy nejmilejší pohádky. Na začátku vyučování jsem přečetla polovinu a slíbila jim, že když se budou dobře učit, přečtu jim zbytek,“ popsala.

Zkušenosti ve třídě ji naučily, jak důležité je udržet pozornost publika, ať už jde o malé školáky nebo dospělé diváky v hledišti. „Tak jsem si musela hledat vlastní způsob, jak děti zaujmout. A tohle byla má škola hrou,“ říká herečka s tím, že právě tehdy se začalo herectví prolínat s jejím učitelským povoláním.

Herectví a učitelství – dvě role s jedním cílem

Ačkoliv se nakonec rozhodla jít cestou herectví, láska k dětem a pedagogickému působení v ní zůstala. I v herecké profesi vnímala paralely s učitelstvím. „Profese učitelek a hereček jsou podobné v tom, že musí upoutat pozornost ostatních. Takže se mi to herectví a učitelství už tehdy propojilo, protože jsem už tenkrát při čtení těch pohádek měnila hlasy,“ dodala Bohdalová.

Její dcera, herečka Simona Stašová, tak nenese jen genetický odkaz, ale i silnou inspiraci ženské síly, vytrvalosti a tvořivosti, kterou jí matka předala nejen jako matka, ale i jako životní učitelka.

Jaké by to asi bylo, kdyby Jiřina Bohdalová zůstala učitelkou? Možná bychom přišli o hereckou legendu – ale děti by měly ten nejživější školní zážitek svého života.