Když chtěla po porodu vidět svého syna, porodní asistentka to odmítla. Později pochopila proč!
Narození
Když se blížil den porodu, lékaři si ani nebyli jisti, zda dítě přežije. V únoru 2011 Lacey podstoupila císařský řez. Když čerstvá máma slyšela pláč svého dítěte, byla nejšťastnější osobou na světě. Také doufala, že nakonec bude všechno v pořádku.
Vzrušeně se zeptala, jak vypadá její syn, ale nikdo ze zdravotnického personálu se jí neodvážil odpovědět.
Pro ni to bylo nejkrásnější dítě
Po chvíli se porodní asistentka zeptala, jestli chce Lacey vidět svého syna a na chvíli ho obejmout, než ho vezmou k vyšetření. Žena samozřejmě řekla ano. Bohužel, nemohla ho vidět, už byl pevně zabalen a jeho tvář byla zakryta gázovými prostěradly, které nesměla nadzvednout. Všimla si jen, že dítě má rozštěpený ret a podnebí. Přesto to bylo pro ni nejkrásnější dítě.
Lacey si brzy uvědomila, jak vážná je situace. Malý Christian měl prázdné oční jamky. Její milovaný syn se narodil bez očí a lékaři jí nedali žádnou naději – chlapec nikdy neuvidí. Rodiče byli vystrašení.
Čtyři dny po narození podstoupil Christian svoji první operaci. Celá rodina byla velmi rozrušená a strašně se obávala o dítě.
Když se Christian vrátil domů se svými rodiči, bylo jasné, že je všechny čeká těžká budoucnost. Kdykoli s ním šli na veřejnost, všichni ho sledovali. Někteří se soucitem, jiní s hrůzou a někteří… Hnus.
Byli i tací, kteří Lacey do oči řekli, že je hrozná matka, protože nepřerušila těhotenství.
Těžké chvíle manželství
Ve věku 4 let podstoupil malý Christian již sedmou velmi vážnou operaci. Včetně korekce čelisti a rozštěpu patra. Pro Lacey a Charlese bylo všechno velmi obtížné. Bohužel tyto zkušenosti měly velmi negativní vliv na jejich vztah. Dostali se na takové dno, že začali uvažovat o rozvodu. Naštěstí se jim díky návštěvám centra manželské poradny podařilo dát všechno zpátky dohromady a napravit to.
Štěstí
Christian je nyní 7 let a je inspirací pro tisíce lidí na celém světě. Ještě stále bude potřebovat mnoho různých operací, ale přesto všemu žije šťastný život. Navštěvuje školu pro nevidomé, kde má přátele, naučil se číst. Učí se karate a zdá se, že k tomu má talent. Hraje také na housle. Žije radostným životem.
Malý talent…
Příběh tohoto dítěte je skvělou ukázkou toho, že byste se neměli vzdát.
