Kontroverze kolem Svědků Jehovových: Někdejší Svědkové Jehovovi říkají, že měli odříznout nejlepší kamarády

Přísná pravidla a následky pro členy

Podle Ivana Sobíčka a Vojtěcha Domlátila, autorů románu „Jehovista“, je právě manipulace prostřednictvím vztahů největším problémem v rámci této organizace. „Není při tom rozdíl, jestli se jedná o porušení etických pravidel, která jsou u Svědků oproti většinové společnosti přísnější, anebo to, že se začnete stýkat s někým mimo komunitu. Oboje je považováno za významný hřích.“ Jakmile je člen považován za viníka těžkého hříchu, je z komunity vyobcován a jeho rodina a přátelé jsou instruováni, aby s ním přestali udržovat jakýkoli kontakt. „Nesmíte ho ani pozdravit na ulici,“ doplňuje Sobíček. Rozhodnutí náhle přerušit kontakt s blízkým přítelem může být pro někoho tak zásadní, že začne pochybovat o smysluplnosti některých pravidel.

Struktura a vedení Svědků Jehovových

„V americkém ústředí je úzká skupina mužů, kteří organizaci vedou celosvětově a rozhodují o tom, čemu se bude věřit a co se bude dělat. Věří, že jsou vedeni Božím duchem. Pokud by se mělo něco na chodu společnosti změnit, museli by to oni dovolit nebo vyhlásit.“

Tato struktura vede ke komplikacím, které se stávají problematickými v moderní společnosti. Například v Norsku byla organizaci odňata registrace kvůli pravidlům týkajícím se nestýkání se s odpadlíky, což bylo hodnoceno jako porušení práv.

Ne vše je ale zlé

I přes mnoho negativních aspektů Sobíček a Domlátil také uznávají některé pozitivní stránky komunity. „Opravdu jsme zažili spoustu příběhů lidí, kterým právě víra a síla té komunity pomohla dostat se ze závislosti na drogách nebo z jiných těžkých životních situací.“

Závěrem, přestože oba autoři kritizují mnohé aspekty fungování Svědků Jehovových, neoznačují společnost za jednoznačně negativní. Diskuse o tom, zda se jedná o církev či sekta, zůstává otevřená a závisí na interpretaci toho, co sekta znamená.