Magda Vášáryová otevřeně o životě s Milanem Lasicou: Poslední roky se bála

Magda Vášáryová, ikona slovenského filmu a divadla, a její nenahraditelný partner Milan Lasica, jedna z legend české a slovenské kultury, tvořili po boku sebe silný umělecký tandem. V nedávném a otevřeném rozhovoru pro Deník N Magda Vášáryová prozradila, jak vypadalo jejich společné soužití, které si vyžádalo mnoho osobních obětí a zároveň bylo plné nezapomenutelných momentů.

Oba měli své kariéry, které byly bohaté a úspěšné, ale zároveň velmi náročné na čas a energii. „Nebyla jsem sama, ale osamělá jsem byla vždycky. Žila jsem ve dvoukariérovém manželství,“ uvedla Vášáryová, která tak poukázala na složitost jejich vztahu, kde oba partneři často cestovali a tvrdě pracovali.

Přestože se svět jejich úspěchů a záře reflektorů mohl jevit jako pohádka, realita byla často jiná. Magda přiznala, že jí v manželství chyběla blízkost a každodenní péče, které by jí Milan mohl poskytnout. Tato slova vyvolávají obraz ženy, která stojí pevně na zemi, ačkoliv ji život někdy zavál mezi hvězdy.

Ve svých posledních letech života se Magda bála o Milanovo zdraví, které bylo kvůli jeho náročnému pracovnímu nasazení často na druhé koleji. „Poslední roky jsem se bála, že zemřu dřív než on. To by byl nejhorší scénář. Nekonečně jsem ho rozmazlala,“ přiznala s tím, že se snažila zajistit mu co nejbezstarostnější život.

Milan Lasicu zastihla smrt v době, kdy si Magda již byla vědoma její nevyhnutelnosti, ale i přesto byl její smutek nesmírný. „Nemohla jsem si dovolit žádný pláč, naříkání. S pomocí dcer jsem všechno připravila… Po pár měsících jsem otevřela jeho psací stůl. Vyšly ještě knížky, teď ta poslední od mé dcery… Ještě pořád to na mě nedolehlo. Ještě jsem neplakala,“ sdělila Vášáryová.

Přes všechny těžkosti si Magda na Milana vzpomíná s hlubokou láskou a úctou, oceňuje jeho neopomenutelný talent, smysl pro humor a pokračující odhodlání. Jedním z nejvíce postrádaných aspektů jejich společných chvil byly noční rozhovory, které bývaly plné zajímavých témat a myšlenek: „Jediné, co mi dnes opravdu chybí, jsou rozhovory s ním o mnoha věcech kolem, když se do nich pustil. Když se pustil, bývalo to pak v nočních hodinách velmi zajímavé,“ uzavřela Vášáryová.

Tento intimní pohled do života u boku jedné z nejvýznamnějších osobností česko-slovenské kultury odhaluje nejen slasti, ale i břemena společně sdíleného života dvou výjimečných lidí.