Major Koutný znovu na scéně: Herecká legenda Jaroslav Satoranský se vrací na Šumavu v dojemném dokumentu

„Šumava je nedílnou součástí Satoranského příběhu,“ říká režisér Ondřej Kepka, jenž se rozhodl zasadit velkou část natáčení právě do prostředí, kde Satoranský v seriálu pátral po pachatelích a zároveň si užíval rybaření. Tichá řeka a hluboké lesy se tak staly nejen kulisou, ale i nositelem vzpomínek na výjimečného herce.

Pocta přátelství a hereckému odkazu

Režisér Kepka se se Satoranským zná už desítky let – jejich vztah začal v Divadle na Vinohradech, kde herec působil spolu s Kepkovou maminkou, herečkou Gabrielou Vránovou. Právě jejich společná minulost, přátelství a úcta k divadelnímu řemeslu jsou hlavními motivy připravovaného dokumentu.

„Satoranský je pro mě nejen inspirací, ale i přítelem, kterého si nesmírně vážím,“ přiznal Kepka, který mu už ve třech svých filmech svěřil roli otce.

Kamera na Šumavě a srdce v divadle

Satoranský se do šumavské přírody vrací nejen jako postava, ale především jako člověk, jehož život a kariéra si zaslouží zachycení. Dokument podle režiséra nebude jen nostalgickým výletem, ale hlubokým portrétem umělce, který nikdy neztratil lidskost a pokoru.

Navzdory lásce diváků k postavě majora Koutného už sám herec přiznal, že s pokračováním Policie Modrava nepočítá. „V mém věku a s ohledem na režiséra Soukupa to už není reálné,“ uvedl otevřeně s tím, že velké role už vědomě odmítá. Sám totiž cítí, že osmdesátka přináší určité limity, se kterými je třeba počítat.

Vzpomínky na Gábinu Vránovou

Významnou část filmu bude tvořit i připomínka zesnulé herečky Gabriely Vránové. Když loni Kepka uváděl audioknihu věnovanou své mamince, Satoranský samozřejmě nechyběl. „Byla to neřízená střela, v každé besedě dominovala,“ zavzpomínal tehdy s dojetím.

Satoranského vztah k Vránové zůstává silný i po její smrti, a právě tento osobní rozměr dodává připravovanému dokumentu další emocionální hloubku.

Herec, který nezhasíná

Jaroslav Satoranský se sice možná stáhl z hlavních televizních rolí, ale ve filmu Ondřeje Kepky zůstává jasnou hvězdou. Film o jeho životě slibuje víc než jen kariérní retrospektivu – má být vyznáním věrnosti, přátelství a neutuchající herecké vášni.

A tak se Satoranský vrací – tentokrát ne jako policejní major, ale jako člověk, který zanechal nesmazatelnou stopu v srdcích diváků i kolegů.