Malý chlapec nevěděl nic o noční můře, která ho čekala. To, co se stalo jeho matce, je hrozné!
„Přišla do pokoje a já jsem se okamžitě cítila v bezpečí,“ říká Tricia. „Bylo to velmi zvláštní. Nikdy předtím jsem nic podobného necítila, ale hned jsem věděla, že se o mě postará.“
Zdravotní sestra Tricia Seaman byla pro ni skutečným andělem – a není sama, kdo se takto cítí. Seaman pracuje jako zdravotní sestra 14 let a její pacienti znovu a znovu říkají, že je „to anděl v lidském těle“.
Když lékaři Triciu poprvé otevřeli, neměla dlouho žít – myslela na svého syna Wesleyho. Co by se s ním stalo? Měl jen 8 let a neměl nikoho jiného, kdo by se o něj postaral. Pustila se však do poněkud kreativního řešení: zeptala se své oblíbené zdravotní sestry Tricie Seaman, jestli by si mohla vzít jejího syna, když zemře.
Sestra byla zpočátku skeptická a nevěděla, jak má reagovat. Tuto ženu nakonec ani moc neznala. Kromě toho už měla čtyři děti. Jaké by to bylo adoptovat si cizího chlapce?
„Nejprve jsem nevěděla, co říct. Řekla jsem jí, že se cítím polichocená, ale že by se měla nad tím zamyslet. Snažila jsem se zůstat klidná, i když cosi ve mně křičelo „ANO!“
Po práci si Seaman promluvila se svým manželem o adopci Wesleyho. Bez váhání odpověděl:
„Musíme něco udělat, abychom této ženě pomohli.“
Když Wesleyho matka natolik zeslábla, že už nemohla sama chodit, spolu se zdravotní sestrou si sedli k Wesleymu.
„Teď jsem víc než jen zdravotní sestra. Jsem tvoje rodina,“ řekla Seaman Wesleymu.
A přestože lékaři řekli, že jí zbývá už jen měsíc života, Triciin stav se začal zlepšovat – nakonec mohla opět sama chodit.
Minulý rok v létě byl Triciin stav dostatečně stabilní na to, aby si mohla vzít krátkou dovolenou. Bohužel, radostná zpráva měla krátké trvání a Tricia v prosinci zemřela. Poslední měsíce však strávila šťastně se svojí rodinou.
„Je to velmi chytrý chlapec.“ říká člen rodiny z Wesley. „Určitě získá dobré vzdělání a bude žít šťastný život. Ví, že není sám. Má rodinu, která ho miluje.“
To, že dítě ztratí matku v tak mladém věku, je neuvěřitelně smutné, ale to, že se o něj nemá kdo postarat, vše ještě zhoršuje. Naštěstí existují lidé jako Tricia Seaman a její manžel, kteří opravdu vycházejí vstříc těm, kteří to opravdu potřebují.
