Markéta Konvičková vyzývá veřejnost! Než někoho urazíte, raději přemýšlejte. Naštvaly ji komentáře o její černé pleti
Pod jedním z reklamních videí Markéty Konvičkové se objevila řada posměšných a urážlivých komentářů. Někteří lidé ji přirovnávali k jiným známým osobnostem, jiní se nebáli použít velmi nevhodné a rasistické narážky. „Hraje si na plantážnického otroka nebo snad černého rytíře?“ stálo v jednom z komentářů. Další uživatel napsal: „Připálenina level milion. Markéta je krásná, ale tohle?“ Takové výroky mohou mít velmi negativní dopad nejen na psychiku kritizovaného člověka, ale i na celkovou atmosféru na sociálních sítích.
Zpěvačka se rozhodla na kritiku reagovat a vysvětlit svůj zdravotní stav, který je skutečným důvodem změn v jejím vzhledu. „Už šest let bojuji se vzácným onkologickým onemocněním, které mě nutí podstupovat různé zákroky, narkózy a léčbu. Občas mi to způsobí otoky, vypadávání vlasů a změny pigmentace pleti,“ uvedla Konvičková na Instagramu. Dodala, že než lidé někoho odsoudí na základě jeho vzhledu, měli by se zamyslet nad tím, co všechno může stát v pozadí. „Nikdy nevíte, co se děje v životě druhého člověka. A takový komentář může mít velké následky, zejména pro mladé dívky, dospívající nebo ženy, které se se svým tělem už tak necítí dobře,“ upozornila zpěvačka.
Odborníci dlouhodobě upozorňují, že sociální sítě mohou výrazně ovlivňovat lidské emoce, často negativním způsobem. Statistiky ukazují, že průměrný uživatel tráví na sociálních sítích přibližně 145 minut denně, což s sebou nese určitá rizika. Prohlížení příspěvků druhých může vést k pocitům méněcennosti, frustrace či dokonce úzkostí a deprese.
Psychologické studie potvrzují, že nejzranitelnějšími skupinami jsou mladí lidé, kteří jsou citlivější na hodnocení druhých. Ale negativní vliv sociálních sítí se nevyhýbá ani dospělým, zejména těm, kteří se potýkají s nízkým sebevědomím nebo se cítí osamělí. Podle odborníků si někteří jedinci doslova „vypěstují“ závislost na vyvolávání nenávisti a negativních emocí.
Na internetu lidé často píší věci, které by si ve skutečném životě nikdy nedovolili říct nahlas. Anonymita dává mnohým pocit beztrestnosti a umožňuje jim ventilovat svou frustraci bez obav z následků. Příkladem může být nedávná situace, kdy herečka Lily Collins oznámila narození své dcery, kterou jí odnosila náhradní matka. Místo gratulací se ale setkala i s řadou odsuzujících reakcí. Její manžel tehdy reagoval s překvapením nad tím, kolik lidí si najednou hraje na „odborníky na náhradní mateřství“.
Odborníci varují, že takové chování může mít dlouhodobě negativní dopady nejen na psychiku obětí internetových útoků, ale i na samotné agresory. „Agresivní chování má však dlouhodobě negativní dopad nejen na psychické zdraví, ale i na mezilidské vztahy a pracovní výkony,“ uvedla psycholožka Nadja Heym pro magazín Science Focus.
Způsobů, jak čelit nenávistným komentářům, existuje několik. Odborníci radí, aby lidé nebrali útoky osobně a neodpovídali na provokace. „Problémem není samotný odlišný názor, ale způsob, jakým ho lidé komunikují,“ říká expertka na komunikaci Kateřina Sodomková. „Můžeme si sice racionálně říct, že autor komentáře je jen frustrovaný člověk, ale co s našimi vlastními emocemi, které v nás taková slova vyvolají?“
Doporučuje se ignorovat toxické příspěvky, blokovat agresivní uživatele a zaměřit se na pozitivní aspekty komunikace. Nenávist na internetu sice nezmizí, ale každý může přispět k tomu, aby se online prostředí stalo bezpečnějším. Jak správně poznamenala Markéta Konvičková: „Než někoho odsoudíte, zjistěte si fakta.“ Možná bychom se tím měli řídit všichni.
