Miroslav Etzler byl na hranici kómatu: cukrovka ho dostihla nečekaně! Jaké příznaky přehlédl a co ho nakonec zachránilo?

Zachránil ho lékař, který si všiml toho, co ostatní přehlédli

Na Etzlerův stav upozornil lékař, který si při příležitostném setkání všiml, že s hercem není něco v pořádku. Poslal ho na krevní testy – a výsledky byly alarmující. Zavolal mu přímo do kavárny v Ostravě, kam Etzler přijel na představení se Simonou Stašovou.

„Objednal jsem si obrovský čokoládový dort a velký kapučíno,“ vzpomínal herec. Doktor ho zastavil ještě než stihl ochutnat. Nařídil mu, aby nechal všechno odnést, a sdělil mu diagnózu: velmi silná cukrovka druhého typu. A ještě závažnější zpráva – hladina cukru byla tak vysoká, že Etzler byl na hranici kómatu.

Co je cukrovka druhého typu a proč tak dlouho nic nebolí

Cukrovka druhého typu je chronická nemoc, při které tělo postupně ztrácí schopnost správně využívat inzulin. Na rozdíl od prvního typu se nerozvíjí ze dne na den – nastupuje pomalu, nenápadně, a první roky může probíhat zcela bez příznaků.

Když se příznaky přece jen objeví, jsou to nejčastěji právě nadměrná žízeň, časté močení a někdy i úbytek hmotnosti. Problém je, že si je většina lidí vysvětluje jinak – jako stres, špatný spánek nebo velké teplo. Při výrazně zvýšené hladině cukru ale může dojít k vážnému narušení celého organismu a bez léčby až ke ztrátě vědomí.

Z 116 kilogramů na necelých 90 – diagnóza ho donutila změnit život

Po diagnóze Etzler radikálně změnil životosprávu. Původně vážil kolem 116 kilogramů; postupně se dostal pod devadesát. Přiznal přitom, že sám by ke změnám nejspíš nenašel odvahu. Cukrovka ho k nim donutila.

V jednom rozhovoru dokonce označil tuto diagnózu za „nejlepší dárek“ k šedesátým narozeninám. Ne proto, že by nemoc zlehčoval, ale proto, že mu otevřela oči způsobem, jakým by mu nic jiného neotevřelo.

Zdravotníci mu zachránili život dvakrát

Etzler dnes na celou zkušenost nahlíží s respektem a vděčností. Sám uvedl, že mu lékaři zachránili život dvakrát – jednou při covidu, podruhé právě tehdy, když zachytili cukrovku v okamžiku, kdy byl těsně před kolapsem.

Jeho příběh je připomínkou, že tělo umí posílat signály tiše a nenápadně. Silná žízeň, noční vylučování tekutin nebo náhlá zmatenost nejsou jen únava. Jsou to důvody zajít k lékaři a nechat si zkontrolovat hladinu cukru v krvi – dřív než situaci bude řešit záchranná služba.

Zdroj: zena.aktualne.cz