Mladá žena si před pár lety vzala domů neznámou 79letou ženu z domova důchodců. Tohle se pak stalo
Žena, která se ujala péče o starší osobu, která žila v domově důchodců, se jmenuje Marina a je jí 32 let. Od té doby stará žena žije s Marínou.
Samotná Marina byla od dětství vychovávána svou babičkou jménem Maryana. Jelikož dítě zůstalo v útlém věku bez mámy, babička ji musela zcela nahradit.
Marina matka a dcera babičky Maryana onemocněla a zemřela, když bylo dítě tři roky.
Mladá žena nikdy neznala svého otce, s matkou se rozešli, když byla žena těhotná.
Výchovu a vzdělávání Mariny úplně probrala její babička. Marina se mohla ve všem spolehnout na svou babičku, která byla jedinou spřízněnou osobou v jejím životě.
Ale bohužel všechno v našem životě má svůj začátek a konec. Když jí měla babička 83 let, zemřela a Marina zůstala na tomto světě úplně sama. V té době bylo jen 30 let.
Marinu smrt jejího jediného milovaného člověka velmi rozrušila. Vyrovnat se s touto bolestí jí pomohlo dobrovolnictví.
Marina začala pomáhat starším lidem z domova důchodců. V jejím městě bylo jen jedno takové zařízení. Dokonale pochopila, že tohle je přesně ta kategorie lidí, kteří jsou zbaveni pomoci jiných.
Tak se stalo, že dobrovolníci pomáhají zejména dětským domovům a útulkům pro zvířata bez domova. A domovy důchodců zůstaly pozadu.
Marina se tedy setkala se 78letou Antoninou Sergeevnou. Žena na tomto světě byla naprosto sama.
Antonina Sergejevna měla syna, který však zemřel před 33 lety. Celý život přežila na vesnici, kde pracovala jako pošťačka.
Kromě starého zchátralého domu a malého penzionu, žena neměla nic.
Zatímco jí to zdraví dovolovalo, žena bývala sama ve svém domě, ale postupem času se její stav začal zhoršovat.
Aby se člověk dostal do nemocnice, musel jít do města a peněz na potřebné léky nikdy nebylo dost. Zdraví Antoniny Sergejevny se jen zhoršilo, a proto jí byla nabídnuta pomoc – přestěhování se do domova důchodců.
Samozřejmě, že pečovatelský dům se nedá nazvat resortem, ale starých lidí zde bylo plno, byla jim poskytnuta potřebná pomoc a mohli mezi sebou komunikovat dosyta.
Starší žena se bez váhání přestěhovala do pečovatelského domu, který, jak věřila, měl být jejím posledním útočištěm v tomto životě.
Pravděpodobně by bylo všechno tak, kdyby tam Marina nepřišla pracovat jako dobrovolnice.
Znali se už rok a Marina se nepostřehnutelně připoutala k Antonině Sergejevně. Marina později přiznala, že jí velmi připomínala svoji babičku Maryanu.
I starší paní si dívku celým srdcem oblíbila. Nikdy neměla vlastní vnoučata a Marina se dokázala stát tak blízkou osobou, že dokázala nahradit její vnučku. A Marina stařence nejen pomáhala, ale chodila k ní i po moudré rady.
Přešel rok a Marina se rozhodla vzít stařenku do péče, vzít ji k sobě domů a nadále se o ni starat.
Antonina Sergejevna pochopila, že pro Marinu by byla skutečným břemenem a pokusila se dívku odradit, dokud nebylo pozdě. Marina však už o všem rozhodla.
A velmi brzy začali žít spolu.
Antonina Sergeevna je dnes 85 let a žije s Marinou. Mladá žena se nadále stará o svou babičku, sleduje její zdravotní stav. Proto se Antonina Sergeevna cítí dobře.
A Marina potkala i muže jejího života, vdala se a před dvěma lety porodila dítě.
Marina, její manžel a Antonina Sergeevna žijí spolu a všechno je s nimi v pořádku. A pro Marinu se starší žena již dlouhodobě stala blízkou a drahou osobou, považuje ji za svoji „adoptivní babičku“.
