Muž navštívil sirotčinec, kde bylo mnoho opuštěných miminek, ale obrovské TICHO: Když mu řekli proč, rozplakal se…

Ale jsou i takoví kteří s dětmi tráví mimo jiné i spoustu času, snaží se s nimi komunikovat nebo si společně zahrát nějaké hry. Bohužel vždy jen na kratší dobu,
a tak jsou děti nuceny si vystačit v dětských domovech sami nebo s vychovatelkami. Co se týče malých miminek, u nich jsou návštěvy naprosto minimální. Jelikož neumí mluvit, lidé s nimi netráví tolik času jako s dětmi, se kterými už je možnost navázat nějaký ten rozhovor.

V tomto případě přišel jeden den muž do sirotčince a snažil se navštívit oddělení s dětičkami.

Bylo zde asi 100 postýlek, ale naprosto ticho. Toto naprosto ticho ho vyvedlo z míry, protože miminka nevydali ani hlásek. Některé spaly a jiné se jednoduše dívaly a mlčely. Pro někoho, kdo tento sirotčinec navštívil poprvé, bylo toto ticho opravdu nepřirozené.

Zdravotní sestra mu vysvětlila, že když se k nim miminka dostanou, zpočátku hodně pláčou, ale po několika hodinách, dnech a týdnech začínají přestávat
a jsou opravdu tiché. Asi z toho důvodu, jako by věděli, že k nim nikdo nepřijde.

Pláč se totiž projevuje ve většině případů jen u člověka. Děti zas slzami reagují na bolest. Děti v dětských domovech se plakat nějak odnaučily, protože mají někde v podvědomí, že na něj rovněž nikdo neodpoví. Po této informace se dobrovolník rozplakal a rozhodl se podat si adopční papíry pro jedno z miminek…

zdroj: dobrespravy.eu