Muž nechal ženu na potápějící se lodi, protože nebylo pro ni místo na záchranném člunu. Pak se stalo něco, co mu změnilo život!

„Tak co si myslíte,“ zeptala se učitelka stojící před dětmi ve třídě, „jaká to byla věta?“

Většina studentů okamžitě řekla: „Nenávidím tě!“, „Jaká jsem byla ale slepá!“ A další odpovědi v podobném duchu.

Celá třída se předháněla ve výpovědích, jen jeden kluk celou tu dobu seděl a mlčel.

– “A co myslíš ty, že řekla?” – zeptala se ho učitelka a popošla k němu.

– “Myslím si, že řekla: Postarej se o naše dítě!”

– “Ty znáš tento příběh?” – podivila se učitelka.

– „Ne, ale totéž řekla moje maminka tatínkovi před svou smrtí,“ odpověděl žák.

Učitelka se odvrátila a doufala, že si nikdo nevšiml, jak se jí v očích zaleskly slzy.

– “Je to tak,” odpovedala.

Loď se potopila. Ten muž se vrátil domů a sám vychovával jejich dceru. Po mnoha letech, kdy už otec nežil, se jeho dcera probírala jeho věcmi a našla jeho deník, ve kterém si přečetla toto:

„Měla strašnou diagnózu, když jsme se vydali na výlet. Už jí ze života nezbývalo mnoho času. Bože, jako bych si přál utopit se namísto ní, ale pro dobro naší dcery jsem to nemohl udělat. Mohl jsem ji jen nechat uprostřed oceánu.”

Třída mlčela.

Z dětských očí bylo jasné, že je tento příběh hluboce zasáhl a že si děti dnes poprvé uvědomily, že první dojem může být klamný.

zdroj: somzena.sk

Doporučené k přečtení: