Naděje pro pacienty. Ruské ministerstvo zdravotnictví hlásí úspěch. Vyvinulo první lék na známou nemoc na světě

Klinické studie nového léku BCD-180, známého jako Seniprutug, probíhaly v loňském roce a zahrnovaly 260 pacientů s aktivní formou Bechtěrevovy nemoci. Tento inovativní lék byl podáván intravenózně a výsledky byly více než povzbudivé. U pacientů, kteří nereagovali na standardní léčbu nesteroidními antirevmatiky, bylo dosaženo významného zlepšení: 51,4 % z nich zaznamenalo zlepšení při dávce 7 mg na kilogram tělesné hmotnosti. Při dávce 5 mg na kilogram došlo ke zlepšení u 40,1 % pacientů. Již po 24 týdnech bylo patrné, že nová léčba překonává účinnost placeba.

„Seniprutug nejenže pomáhá zastavit progresi nemoci, ale také nepotlačuje imunitní systém a nevytváří závislost,“ uvedl rektor Pirogovovy lékařské univerzity Sergej Lukjanov. Toto je klíčová výhoda oproti stávajícím lékům, které často pouze zmírňují příznaky bez možnosti zastavit postup nemoci.

Pod vedením ministra zdravotnictví Michaila Muraška se nyní uvažuje o zařazení Seniprutugu mezi životně nezbytné léky, což by znamenalo regulaci jeho ceny a zajištění dostupnosti pro širokou veřejnost. I když je návod k použití již dostupný na ruském internetu, samotný lék zatím v lékárnách nenajdete. Podle listu Kommersant Bechtěrevovou nemocí v Rusku trpí více než 400 000 lidí, z nichž většinu tvoří mladí muži.

Bechtěrevova nemoc je chronické autoimunitní onemocnění, které postihuje hlavně páteř a projevuje se bolestmi a ztuhlostí. Příznaky se časem zhoršují a onemocnění je často spojené s přítomností antigenu HLA-B27. Tento antigen sám o sobě nemoc nevyvolává, ale výrazně zvyšuje riziko jejího rozvoje. „Známým pacientem, který trpěl touto nemocí, byl český spisovatel Karel Čapek,“ připomíná historický kontext.

Naděje pro pacienty

Bechtěrevova nemoc, kterou poprvé popsal ruský neurolog Vladimir Bechtěrev na konci 19. století, zůstává dosud nevyléčitelnou. Moderní medicína se zaměřuje na zmírnění symptomů a zpomalení progrese onemocnění pomocí fyzioterapie, léků proti bolesti a biologických preparátů. Klinické studie nových léků, jako je Seniprutug, však přinášejí novou naději. Monoklonální protilátky, které jsou základem Seniprutugu, cílí přímo na zánětlivé procesy v těle a mohou poskytnout účinnější a cílenější léčbu.

Z globálního hlediska je vývoj nových léků pro autoimunitní onemocnění klíčový. Bechtěrevova nemoc postihuje miliony lidí po celém světě a představuje významnou zátěž pro zdravotní systémy i pacienty samotné. Pokroky v této oblasti by mohly znamenat zásadní změnu v kvalitě života postižených jedinců.