Něrgešová šla s pravdou ven: Bojuje o čas a kvůli dětem odmítá složit zbraně

Herečka a moderátorka Laďka Něrgešová poprvé velmi otevřeně popsala, jak dnes vypadá její život s vážnou nemocí. Místo běžného rytmu přišla přísná léčba, každodenní omezení a boj, který se už netýká jen zdraví, ale hlavně času s těmi nejbližšími. Její slova o tom, že chce žít pro své děti, působí mrazivě i nesmírně silně – může být právě tahle touha její největší zbraní?

Nemoc jí obrátila život vzhůru nohama

Laďka Něrgešová už téměř rok svádí boj s agresivním nádorem mozku, konkrétně glioblastomem. Po akutní operaci následovala série náročných léčebných kroků a její každodenní realita se zásadně proměnila. To, co bylo dříve samozřejmostí, dnes určuje především léčebný režim, kontroly a snaha udržet si co nejvíc sil pro běžný život i rodinu.

Moderátorka se rozhodla promluvit bez příkras a ukázat, že za veřejným úsměvem se odehrává velmi tvrdý zápas. Nejde přitom jen o jednorázovou léčbu, ale o dlouhodobý proces, který zasahuje prakticky každý den. Sama popsala, že její život dnes funguje podle přesného harmonogramu a že i obyčejné úkony vyžadují mnohem větší plánování než dřív.

Na hlavě přístroj, na zádech baterie, v sobě obrovskou vůli

Velkou část její terapie tvoří inovativní metoda TTF, tedy Tumor Treating Fields, při níž pacient nosí speciální zařízení připojené k hlavě. Něrgešová tomuto přístroji přezdívá „helmička“ a podle dostupných informací ho musí mít nasazený přibližně 85 procent času. To znamená, že s ním nejen tráví většinu dne, ale i spí a prakticky neustále s sebou nosí potřebné vybavení včetně baterií.

Právě to dělá z její každodennosti něco, co si zdravý člověk jen těžko dokáže představit. Převlékání, pohyb, přesuny autem nebo obyčejné opuštění domu už nejsou rutinní záležitosti. Všechno je potřeba řešit s maximální opatrností a s ohledem na léčbu. Přesto z jejích slov nevyznívá rezignace. Naopak je z nich cítit silná vůle nenechat se nemocí zcela pohltit.

Chemoterapie, infuze i dlouhé magnetické rezonance

Vedle přístrojové léčby podstupuje Laďka Něrgešová také pravidelné infuze, chemoterapii a opakovaná vyšetření magnetickou rezonancí. Podle aktuálních zpráv chodí na infuzní léčbu každé tři týdny, chemoterapii absolvuje v cyklech a každé tři měsíce ji čeká náročné vyšetření, které trvá déle než hodinu. Organismus tak dostává zabrat opakovaně a dlouhodobě.

Právě v této souvislosti zazněla i slova, která mnohé zasáhla nejvíc. „Ale já bojuju o čas. A každé tři měsíce chodím na dlouhou -přes hodinu trvající – magnetickou rezonanci. Žíly mám rozpíchané jako řešeto, ale já chci žít. Pro moje děti,“ vzkázala. Tato věta shrnuje vše podstatné. Nejde už jen o diagnózu nebo léčebný plán, ale o každý další okamžik, který může prožít s rodinou.

Děti jsou její nejsilnější motivací

Z její zpovědi je patrné, že právě děti jsou pro ni největším důvodem, proč se nevzdává. Nemoc vnímá jako tvrdý fakt, ale odmítá jí přenechat úplnou kontrolu nad svým životem. Místo beznaděje se snaží držet naděje, humoru i nadhledu, který k ní dlouhodobě patří. I v těžkých chvílích si chce uchovat samu sebe a neztratit vnitřní sílu.

Silně působí i její další vzkaz, kterým nemoc přímo oslovila. „A tohle nikdo nezlomí. Tak se, milý glioblastome, laskavě kroť. Děkuji,“ dodala. Právě v této větě je slyšet nejen bolest a únava, ale i vzdor, odhodlání a obrovská potřeba bojovat dál. Něrgešová tak ukazuje, že i v mimořádně těžké situaci lze mluvit otevřeně, lidsky a bez patosu.

Nechce být jen pacientkou

Na celém jejím vyjádření je možná nejsilnější to, že se nechce nechat zredukovat pouze na nemocnou ženu. Připouští, že léčba je vyčerpávající a že ji stojí obrovské množství energie, zároveň ale dává jasně najevo, že se snaží fungovat dál. Podle médií se stále věnuje domácnosti, dětem, práci i malování, které se pro ni stalo důležitou oporou. To všechno působí jako tichý, ale nesmírně silný důkaz, že se odmítá úplně podřídit roli pacientky.

Její zpověď tak nepůsobí jen jako smutné svědectví o vážné nemoci. Je to zároveň výpověď ženy, která si i v nejtěžším období drží důstojnost, humor a chuť žít. A právě proto její slova tolik rezonují. Něrgešová nepopisuje jen léčbu, ale i cenu každého dne navíc. A v tom je její příběh mimořádně silný.