Ostrava v slzách: Legendární hlasatelka zemřela v 91 letech: Jak se její kariéra zapsala do dějin?
Dlouholetá rozhlasová a televizní hlasatelka zemřela ve věku 91 let, čímž Ostrava ztratila jednu z nejvýraznějších osobností svého mediálního světa. Hlasatelka se zapsala do historie jako první tvář ostravské televize, když v roce 1955 uvedla první živé vysílání z ostravského studia.
Její hlas provázel diváky a posluchače po mnoho desetiletí a stala se ikonou nejen regionálního zpravodajství, ale i celonárodního mediálního prostoru. Jakým způsobem ovlivnila československou televizi a rozhlas během své kariéry? A jaké byly okolnosti jejího odchodu z médií po invazi vojsk Varšavské smlouvy?
Ve věku 91 let odešla jedna z nejvýraznějších postav československého rozhlasového a televizního prostředí, Eva Mudrová, rozená Kunertová. Její úmrtí oznámil dlouholetý scénárista ostravské televize, Milan Švihálek, který citoval sdělení rodiny zesnulé. Mudrová byla známá především svým působením v ostravských studiích Československého rozhlasu a České televize, kde začala svou kariéru v roce 1952.
Právě v ostravském studiu Československého rozhlasu si poprvé získala pozornost veřejnosti, když se v roce 1955 stala první tváří, kterou diváci mohli spatřit na obrazovkách nově vzniklé ostravské televize. Historický okamžik se odehrál na Silvestra, kdy tehdejší Kunertová s úsměvem uvítala diváky slovy: „Dobrý večer, milí přátelé. Vítám vás k prvnímu zkušebnímu vysílání televizní stanice Ostrava. Ano, je to pravda. Už i Ostrava má svou televizní stanici.“ Tento okamžik se nesmazatelně zapsal do dějin televize, ačkoliv počet diváků byl v té době omezen nízkým počtem domácností, které vlastnily televizní přijímač.
Mudrová se však neomezila pouze na moderování televizního vysílání. V průběhu své kariéry se podílela i na různých projektech, například moderovala ostravskou verzi televizní soutěže „Hádej, hádej hadači,“ kde spolupracovala s hercem Josefem Kobrem. Její přínos pro ostravské televizní studio zůstane navždy spjat s počátky televizního vysílání v tomto regionu.
Osudovým zlomem v její kariéře byla invaze vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Eva Mudrová se během těchto dramatických událostí aktivně zapojila do vysílání, což mělo pro její profesní život fatální následky. Po invazi byla nucena opustit jak rozhlas, tak televizi, a následně pracovala jako písařka nebo v mlékárnách.
Její návrat do rozhlasu přišel až po sametové revoluci v roce 1989, kdy se znovu postavila k mikrofonu a navázala na svou předešlou práci, kterou formovala mediální svět v Československu. „Eva dnes odešla v 6:00 ráno v hospici Svatého Lukáše v Ostravě. Oznámil mi to její syn, režisér a dokumentarista Jan Mudra,“ uvedl v souvislosti s jejím úmrtím Milan Švihálek.
Eva Mudrová se svým působením stala symbolem začátků televizního vysílání v Ostravě a významně přispěla k rozvoji československého rozhlasového a televizního zpravodajství. Její odkaz, který zahrnuje nejen první televizní vysílání, ale také její dlouholetou práci v médiích, zůstane živý v paměti několika generací posluchačů a diváků.
