Osudová tragédie Zorky Janů: Byla lepší než já, uvedla v pamětech Lída Baarová

Za zavřenými dveřmi se toho dělo opravdu hodně. Matka s otcem se neustále hádali, což vyústilo v matčiny pokusy o sebevraždu. V lednu 1941 dokonce Zorka svou matku zachránila před otravou. Všechny tyto psychicky vypjaté situace se na ní začaly podepisovat a vybírat si svou daň.

Zorce se bohužel nedostávalo podpory nejen od rodičů, ale ani od její sestry Lídy. Bylo jí teprve devatenáct a už měla za sebou několik úspěšných filmů jako třeba Pacientka Dr. Hegla, Čekanky anebo Když Burian prášil (Baron Prášil). Štěstí jí to ale nepřineslo. Trápila se a neustále se snažila dorovnat své sestře. Když si třeba připadala, oproti ní, „silnější“, začala držet drastickou dietu – jen jeden banán denně. Z hladu pak měla migrény. Ostatně i samotná Lída jí nejednou netaktně řekla, že je tlustá. Není tak divu, že musela bojovat i s anorexií.

A štěstí neměla ani ve vztazích. První velkou Zorčinou láskou byl František Kožík, který si zprvu rád přečetl její milostné dopisy. Lichotilo mu, že má o něho zájem výrazně mladší žena. Když se mu ale narodil syn, přestal se o herečku zajímat. A nevyšlo to ani s Karlem Högerem. Trpěla a samotu nenáviděla.

Ani po válce se Zorce život nezměnil k lepšímu. Její sestra Lída skončila kvůli pletkám s Goebellsem ve vězení, matka zemřela na infarkt, který způsobil stresující výslech a otec zase přišel o nohu. A posledním pomyslným hřebíčkem do rakve byl zákaz vstupu do Vinohradského divadla, kde tehdy měla angažmá. Prý sestra Lídy Baarové nemá mezi českými herci místo.

Byl to pro ni nečekaný šok, přestala jíst i komunikovat. Jednoho dne jí otec pomáhal do koupelny, byla již tak slabá, že se bez cizí pomoci neobešla. Jakmile odešel do kuchyně, vyskočila z okna. Po dopadu žila ještě dvacet minut. Bylo jí jen pětadvacet let. Lída Baarová pak ve svých pamětech napsala: „Byla lepší než já.“

Na Zorku Janů se můžete podívat ve filmu Madla z cihelny, dnes ve 14:35 na ČT1.