Pamatujete si na legendu z filmu Nekonečný příběh? Herec si vzal ve 27 letech život. Jaký byl jeho důvod?

Publikováno 1. 6. 2024
Autor:

V šesti letech si zahrál postavu Kevina Buchanana v televizním seriálu One Life to Live. V devíti se s rodinou přestěhoval do Los Angeles, kde mohl získat lepší pracovní příležitosti a kde se mohla jeho kariéra skutečně rozjet.

Idol náctiletých

Během dospívání se Jonathan objevil v pořadech Full House, Who’s The Boss a The Wonder Years. Velký zlom nastal v roce 1990, kdy získal hlavní roli Bastiana Buxe ve filmu Nekonečný příběh II: Další kapitola. Ihned poté ho čekalo natáčení hororu od Stephena Kinga „To“. Za tento snímek získal uznání kritiky, což mu otevřelo dveře k dalším filmům.

Nejvíce se ale proslavil coby Lucas Wolenczak ve Spielbergově seriálu Strážce moře. Stal se idolem teenagerů. Týdně dostával 4000 dopisů od fanoušků. Dokonce se umístil v první desítce nejpřitažlivějších herců časopisu Seventeen. Neměl klid ani během natáčení. Do studia se draly zástupy dívek, jen aby si ho vyfotily. Nakonec ho museli po celou dobu doprovázet až tři bodyguardi.

Foto: csfd.cz

Jonathan však v hloubi duše snil o tom, že v mládí se sice bude živit herectvím, pak by ale rád přešel na scenáristiku a režii. Bohužel se k tomu nikdy nedostal. Když se dotočil poslední díl Strážce moře, jeho kariéra se náhle propadla.

Kariérní propad

Objevil se několikrát v televizi i ve filmu, jenže jeho překážkou se stal přibývající věk. Už nebyl pro producenty atraktivní, ti ho už navždy viděli jen jako teenage hvězdu. Nic naplat, že si v Hart’s War zahrál po boku Bruce Willise a Colina Farrela. Nakonec vystřihli skoro všechny jeho scény. Zúčastnil se také castingu na roli Anakina Skywalkera ve filmu Hvězdné války: Klony útočí. Vedení studia ale usoudilo, že je na roli příliš starý.


Smrt Jonathana Brandise

Jonathana onu osudnou noc 11. listopadu 2003 ve 23:40 objevil oběšeného jeho kamarád v jeho vlastním bytě, kam si pozval kamarády na večeři. Ti v šoku okamžitě zavolali policii i záchranku. Jeho zranění nebyla bohužel slučitelná se životem. Za mrtvého byl prohlášen ve 2:45. Nezanechal po sobě žádný vzkaz, jen často říkal, že se zabije. Nezdary řešil alkoholem. Také ho tížila samota. Několik dní před smrtí navštívil neohlášeně své rodiče. Jeho matka poté vypověděla, že tušila problémy, nevěděla ale, jak mu pomoci.

Po jeho smrti pak vznikly na internetu, s pomocí jeho fanoušků, stránky zaměřené na herce, jenž měly sloužit jako jakási věčná památka. Tam se také objevila zpráva, že mohl ve skutečnosti trpět duševní poruchou. To by vysvětlovalo i fakt, že nesl neúspěch hůře než ostatní. Kdyby se léčil, mohl možná ještě žít. Tak zbyly, bohužel, jen vzpomínky.

Sdílejte tento článek svým přátelům.