Pavel Zedníček oslavuje 76. narozeniny v zapomenutém domě, přesto šťastný!

Dům s temnou historií, který nikdo nechtěl

Zedníček, jenž vyrůstal ve venkovském prostředí, má k přírodě a klidné atmosféře vždy velmi blízko. Tento domek, na který se rozhodl se svojí manželkou odstěhovat, má za sebou historii, která není zcela běžná. Snaha o jeho prodej se totiž setkala s neúspěchem, neboť předchozí majitelé měli velké potíže s jeho udržením. Přestože se pověst tohoto místa nesla v nesnázích a temnotě, Zedníček si jeho kouzlo dokázal obhájit a přetavit jej v útočiště pro svoji rodinu. Tento domov je pro něj oázou, kde nachází klid, ať už tráví čas s rodinou, nebo se věnuje svým zálibám.

Jak se zdá, Pavel Zedníček si tuto malou svatyni opravdu oblíbí, ačkoli se mu podařilo čelit mnoha překážkám spojeným s nedávnou historií budovy. Jeho schopnost nacházet radost i v nečekaných situacích je jedním z hlavních aspektů jeho osobnosti, díky čemuž se stal oblíbeným nejen na jevišti, ale i mimo něj.

Společně s Hanou roky jezdili na chatu u Sázavy, ale časem zatoužili po vlastním místě, kam by mohli kdykoli odjet a být opravdu sami. Shodou okolností se o jejich současném domě dozvěděli úplnou náhodou – při obyčejném posezení v hospodě.

„Seděli jsme s partou přátel u piva a kamarádka se zmínila, že ví o jednom domečku na prodej. Tak jsme se tam jeli podívat a bylo rozhodnuto,“ vzpomínal Pavel s úsměvem.

Jenže ten dům měl špatnou pověst. V minulosti se tam oběsil původní majitel, a kvůli téhle tragické události se nikomu do koupě příliš nechtělo. Dům dlouho chátral, zarostl plevelem a působil spíš děsivě než útulně. Několik lidí si ho sice prohlédlo, ale nakonec vždycky vycouvali. Až právě Zedníčkovi se rozhodli, že se té „zatracené“ chalupy ujmou.

V roce 2008 se pustili do velké rekonstrukce. „Z původního domu zůstaly jen obvodové zdi a střecha. Byla to fakt dřina,“ přiznal herec pro web Receptář.cz. Výsledek však stál za to – z rozpadající se ruiny vznikl útulný, stylový dům, kde nechybí prostorný obývák, malá kuchyňka a ložnice v patře. K tomu přibylo i křídlo pro hosty a ateliér, takže místo působí nejen domácky, ale i prakticky.

Zahrada jako z pohlednice

Velkou proměnu prodělala i zahrada, která dnes hraje všemi odstíny zelené. Zpočátku ale nebylo vůbec jisté, že se Pavel do koupě pustí. Jak přiznala jeho manželka Hana, musela ho trochu přemlouvat.

„Pavlovi se ten dům ze začátku vůbec nelíbil, říkal, že je to ruina. Tak mi kamarád poradil, ať mu ukážu vizualizaci, jak by mohla vypadat zahrada po úpravách. Když ji Pavel viděl, hned řekl: Jo, jestli to bude takhle, tak do toho jdeme,“ popsala se smíchem pro Blesk.cz.

Hana je nejen milovnice přírody, ale i velmi zručná zahradnice a architektka. Na pozemku vysadila magnolie, koniklece i bobkovišně a do budoucna plánuje místo poškozených buxusů vytvořit voňavé levandulové pole. Pavel ji s obdivem chválí: „Hanka to má všechno promyšlené do posledního detailu. Není to jen o kytičkách, ale i o tom, jak se tam člověk cítí.“

Zahrada se pro ně stala společnou vášní i terapií. Každý má svůj úkol – Hana připraví hnojivo, Pavel nosí vodu a zalévá. „Jsme jak na běžícím pásu,“ směje se Kousalová. Zedníček má pod palcem především trávník, který nazývá svou chloubou. „Mám ‚mrďocha travního‘ – to je robotická sekačka, co jezdí sama podle drátků. Ale kraje si pak dohladím ručně, na to nedám dopustit,“ říká typicky po svém, s úsměvem a nadsázkou.

Klid, pohoda a výhled na Karlštejn

Chalupa je pro Pavla a Hanu místem, kam se rádi vracejí. Za domem mají bazén, kde si herec rád zaplave, a výhled na impozantní hrad Karlštejn, který mu nikdy nezevšední. „Ten výhled nás úplně dostal. Když jsme to místo viděli poprvé, bylo jasno – tady chceme být,“ říká Zedníček.

Ve volných chvílích si rád vyjde do lesa na houby, seká trávu nebo něco opravuje. „Nejsem žádný kutil, ale občas se překonám a něco spravím. Hanka bývá kolikrát v šoku, že to funguje,“ směje se.

Jejich domov působí klidně, přirozeně a opravdově, bez zbytečného luxusu. A právě to je na něm nejkrásnější – je vidět, že vznikl s láskou a že se v něm dobře žije.

Důchodce, který neztrácí elán

Ačkoliv je už oficiálně v důchodu, Zedníček rozhodně nepatří mezi ty, kteří by seděli doma s rukama v klíně. Se smíchem říká, že by raději po jevišti lezl po čtyřech, než aby se nudil. Jeho penze sice není nijak závratná – dostává něco přes deset tisíc korun měsíčně – ale jak s nadhledem poznamenává, hlavní je, že chodí pravidelně.

Práce ho pořád baví, a proto dál hraje, moderuje, natáčí a těší se z každé nové role. I po všech těch letech zůstává stejný – s jiskrou v oku, upřímným humorem a radostí ze života. A když zrovna není na scéně, najdete ho v jeho milované chalupě, kde místo stresu vládne klid, zpěv ptáků a vůně čerstvě posekané trávy.