Pouhé týdny po tragické ztrátě: Veronika Arichteva udělala odvážné rozhodnutí, které je pro ni terapií i zkouškou bolesti

A právě tahle hra teď získala úplně nový, bolestně osobní význam. Zkoušela ji v době, kdy čekala miminko. Diváci si na jejích předchozích představeních všímali rostoucího bříška – a právě tato role ji tehdy přiměla oznámit těhotenství dřív, než plánovala.

Dnes se k témuž titulu vrací, ale za úplně jiných okolností.

Návrat na jeviště jako léčba i noční můra

Herečka přiznala, že nešlo jen o obyčejnou návštěvu kolegů. V hlavě nosí plán, že by se už od začátku roku znovu postavila na prkna, která považuje za svůj druhý domov.

Jenže návrat do role nebude vůbec jednoduchý.

Postava Jane, kterou má hrát, představuje ženu s tří­měsíčním miminkem. A to je pro ženu, která nedávno přišla o své vlastní dítě, výzva, jež jí svírá hrudník už při pouhé představě. Přesto Arichteva cítí, že by práce mohla být způsobem, jak znovu najít pevnější půdu pod nohama.

S určitou dávkou sebeironie dokonce naznačila, že když se člověk snaží schovat před bolestí do práce, osud mu často postaví do cesty tu nejtěžší možnou roli.

Zvládnout vlastní smutek a stát se někým jiným

Na jevišti bude muset ale udělat ještě víc – přehlušit vlastní smutek a ponořit se do fikce, která je až nepříjemně blízko realitě, kterou prožila. Povede se jí to? Sama si prý není jistá, ale ví, že zkoušet to musí.

Její role je prozatím v rukou herečky Natalie Halouzkové, která se s Veronikou začne od ledna střídat. Obě ženy tak v jedné sezóně propojí dva úplně odlišné příběhy – jeden herecký, druhý hluboce osobní.

Nové oznámení: Nevzdám se

Veronika Arichteva tak i přes obrovskou bolest vysílá směrem k fanouškům jasný signál. Nejde o oznámení radostné, ani triumfální. Je to soukromé, hluboké a lidské rozhodnutí – že se nevzdá, nezhroutí a zkusí žít dál, i když cesta zpět bude lemovaná vzpomínkami, které bolí.

V její odvaze se odráží nejen láska k divadlu, ale i touha vrátit se do rytmu života, který se před několika týdny zastavil. Pro herečku jde o nejkřehčí a zároveň nejstatečnější krok, jaký mohla udělat.