Poznáte sladkého klučíka, který pobláznil náctileté fanynky? Svého času byl populárnější než Karel Gott!

Cesta k herectví začala díky mamince

Herec Roman Skamene (71) přiznává, že jako malý neměl žádné konkrétní sny o budoucím povolání. „Jako malý hošík jsem vůbec nevěděl, co budu dělat, neměl jsem nic vysněnýho. Někdo chce být letcem, někdo doktorem, traktoristou a mně to bylo naprosto jedno. K herectví mě přivedla maminka,“ řekl v rozhovoru pro Super.cz.

Skamene vyrůstal s rodiči a sestrou Magdou v Plané u Mariánských Lázní, posléze v Plané nad Lužnicí a Želci u Tábora. Jeho otec pracoval jako hajný, později polesný, a rodinné zázemí bylo spjato s přírodou. Až přesun do Prahy nasměroval Romana k herecké kariéře. „Já byl komediant, co se všude možně předváděl, zřejmě vytušila moje nadání,“ vzpomíná s úsměvem.

Maminka sledovala konkursy a jeden z nich – na film Útěk režiséra Štěpána Skalského – se nakonec stal pro Romana osudovým. „Já se zpočátku ošíval, nechtělo se mi tam jít, ale pak jsem ho vyhrál,“ říká skromně.

První velká role: Útěk (1967)

Ve filmu Útěk, natočeném v roce 1967, získal jako školák hlavní roli. Hrál druháka, který uteče z domova s výrazně starším kamarádem, jehož ztvárnil Ivan Vyskočil. Přestože byl ze šesté třídy a natáčení ho bavilo více než škola, musel látku dohánět. „Žádná sláva, ale vždycky jsem nějak prolez,“ přiznává.

Útěk sice v českých kinech nezazářil, ale v Itálii získal ocenění. „A já asi deset bonů jako zahraniční honorář,“ vzpomíná. Díky této zkušenosti se dostal do barrandovského hereckého rejstříku a mohl pokračovat v dalších projektech.

Jako Červenáček Rychlé šípy neuznával

V roce 1969 se objevil v legendárním seriálu Záhada hlavolamu, kde hrál Červenáčka. Překvapivě však přiznává, že Foglarovy romány nečetl. „Já Rychlé šípy nesnášel… Nebavilo mě to. Nevěřil jsem na to Foglarovo přátelství,“ říká bez servítků.

Jeho otec se navíc o synovu uměleckou dráhu vůbec nezajímal. Když ho Roman vzal na natáčení, tatínek prý během projekce jednoho dílu okamžitě usnul.

Sláva, která převálcovala i Gotta: Princ a chuďas

Právě pohádka Princ a chuďas (1971) mu však zajistila nesmrtelnou slávu. Dvojrole prince Edwarda a chlapce Toma udělala z Romana Skamene jednu z největších hvězd své doby. Náctileté fanynky po něm šílely a dopisy od nich nosil doslova v kárce.

Hlavní roli získal v náročném konkurzu, kde se vybíralo z přibližně 600 uchazečů. „Mně nic nedělalo potíže, s naprostou samozřejmostí jsem využíval hereckého talentu, to je jediný, co mám. Řekli mi: dopoledne budeš chuďas a odpoledne princ,“ popisuje.

Filmaři mu museli odbarvit vlasy, a tak nějaký čas chodil jako blonďák. „Než mi to odrostlo,“ směje se při vzpomínce.

Od skromného kluka k fenoménu své generace

Roman Skamene se během několika let vypracoval z nenápadného dítěte hajného syna na fenomén československé kinematografie. Jeho popularita v období Prince a chuďase byla tak obrovská, že prý v některých týdnech překonala i obdiv k Karlovi Gottovi.

A i když se jeho herecká dráha v dalších letech vyvíjela všelijak, jedno je jisté – sladkého klučíka, který učaroval celému národu, si pamatuje několik generací diváků dodnes.