Pravda o posledních měsících Patrika Hezuckého: Blízcí poprvé promluvili o kruté nemoci, která ho připravila o sílu i naději

Podle jeho dlouholetého kolegy a přítele Miloše Pokorného bylo zřejmé, že se na zdravotní potíže přišlo příliš pozdě, jak uvádí server Extra.cz. Zatímco Patrik se snažil nadále fungovat, jako by šlo jen o běžné komplikace, jeho okolí postupně začalo pozorovat, že situace je mnohem vážnější.

Úsměvy skrývaly bolest: nemoc postupovala rychle a neúprosně

Hezucký patřil k lidem, kteří nechtějí ostatní zatěžovat svými starostmi. I proto se až do posledních týdnů tvářil, že jde o drobné obtíže, které brzy odezní. Jeho kolegové ale postupně vnímali, že se něco mění – že „obyčejná únava“ nezmizí a že kdysi energický moderátor začíná viditelně slábnout.

Blízcí popisují, že čím více se nemoc projevovala, tím více se Patrik snažil působit vesele a klidně. Často tvrdil, že potíže souvisejí jen s úbytkem svalové hmoty. Skutečnost však byla mnohem temnější: diagnóza přišla v okamžiku, kdy už nebylo možné průběh zvrátit.

Podle Pokorného se celý příběh nebezpečně podobal osudu jejich známého, který čelil podobně agresivnímu typu onemocnění. I proto měl Miloš tušení, že jde o vážný problém – a že Patrik bojuje o čas.

Plány, které už nestihl naplnit

Ačkoliv jeho zdravotní stav rychle upadal, Patrik Hezucký nepřestával doufat, že se vše obrátí k lepšímu. Těšil se, že se na jaře vrátí na pódium se svým podcastovým projektem a bude opět rozdávat radost fanouškům, tak jak to dělal celý život. Naděje však byla silnější než realita.

V posledních chvílích se u něj sešli Miloš Pokorný a manželka Nikola. Teprve tehdy konečně zazněla slova, která si všichni dlouho jen domýšleli: nemoc byla extrémně agresivní a prakticky nedávala šanci na záchranu. Aby se dočkal zlepšení, musel by přijít zázrak, který však nepřišel.

Pravda, která dlouho zůstávala skrytá

To, co se navenek jevilo jako vyčerpání, skrývalo diagnózu, jež se rozvinula velmi rychle a bez možnosti zastavení. Lékaři podle všeho objevili nemoc až ve chvíli, kdy už nebylo možné průběh zbrzdit. Patrik tak čelil kruté skutečnosti, kterou ale odmítal veřejně sdílet. Nechtěl vyvolávat lítost ani paniku. Chtěl dál žít normálně – a zůstávat pozitivní.

Jeho nejbližší teď poprvé otevírají téma, které dosud drželi v tajnosti, a ukazují, jak statečně Patrik bojoval. Jeho odchod tak není jen tragickou zprávou, ale také připomínkou síly člověka, který rozdával radost až do posledních okamžiků.