Před námi je další pandemie? Čínští vědci varují před novými viry a znají místa, kde by mohlo hrozit šíření

Vědci nedávno identifikovali 36 nových virů u různých zvířat, zejména těch, která se chovají na kožešinových farmách. Mezi těmito zvířaty jsou například mývalové, norci a morčata. Studie ukazuje, že tyto farmy, především v Číně a jihovýchodní Asii, mohou hrát klíčovou roli při šíření virů, které by mohly přeskočit ze zvířat na lidi. Odborníci navíc varují, že v těchto oblastech je velké množství zvířat chováno v těsném kontaktu s lidmi, což zvyšuje pravděpodobnost vzniku nových infekcí.

Podle studie zveřejněné v prestižním časopise Nature se seznam zvířat náchylných na přenos zoonotických patogenů, tedy virů přenosných mezi zvířaty a lidmi, výrazně rozšířil. Zmíněné viry zahrnují nejen nové koronaviry, ale i další nebezpečné patogeny, jako jsou viry ptačí chřipky nebo japonské encefalitidy.

„Kožešinové farmy představují mnohem rozsáhlejší zdroj zoonotických infekcí, než jsme si dosud mysleli,“ upozorňuje profesor Eddie Holmes, evoluční biolog z University of Sydney, který se na studii podílel. „Obchod s kožešinami nás vystavuje virům pocházejícím z divoké přírody, což by mohlo vést k další pandemii,“ varuje Holmes.

Výzkum zahrnoval vzorky od 461 zvířat, především z kožešinových farem v severovýchodní Číně. Během studie bylo identifikováno 125 různých virů, z nichž 36 bylo označeno za potenciálně nebezpečné. Vědci také upozorňují, že u 39 z nich existuje reálné riziko přenosu na člověka. Jeden z těchto virů, HKU5, vyvolal zvláštní obavy, protože byl nalezen v plicích a střevech norků.

„Pokud viry dokáží překonávat velké evoluční rozdíly, znamená to, že se mohou replikovat v různých typech buněk, což zvyšuje riziko přenosu na člověka,“ vysvětlil Holmes a dodal: „Vir HKU5 by měl být okamžitě zařazen mezi sledované viry.“ Tento virus je považován za významnou hrozbu, protože by mohl vést k rychlému šíření mezi lidmi.

Kožešinové farmy se dostaly do centra pozornosti již v roce 2020, kdy byly v Dánsku zaznamenány případy mutace koronaviru u norků. Dánské úřady tehdy reagovaly radikálně a rozhodly se pro likvidaci zhruba 17 milionů norků, aby zabránily možnému šíření nově vzniklé varianty viru na lidskou populaci. Podobné obavy vzbudil i případ z roku 2022, kdy byla na norkové farmě ve Španělsku detekována ptačí chřipka.

Vědecký výzkum pokračuje a odborníci zdůrazňují, že je třeba dále monitorovat výskyt nových virů, které by mohly představovat riziko pro lidské zdraví. Důraz je kladen především na kožešinové farmy v Číně a jihovýchodní Asii, které nadále představují významné riziko. Blízký kontakt mezi zvířaty a lidmi, ve spojení s vysokou hustotou chovaných zvířat, vytváří ideální podmínky pro vznik nových virových mutací, které by mohly snadno přejít na člověka.

Světová zdravotnická organizace (WHO) zdůrazňuje potřebu vytvořit globální strategii prevence zoonotických nemocí. Ta by měla zahrnovat přísnější regulaci chovů, zlepšení monitorování a rychlé reakce na nové patogeny.

Pandemie covidu-19 ukázala, jak snadno se může nový virus rozšířit po celém světě a jak obrovské dopady to může mít nejen na veřejné zdraví, ale i na globální ekonomiku. S tímto vědomím se otázka prevence vzniku další pandemie stává prioritou. Klíčovým úkolem pro mezinárodní organizace je zajistit, aby se opakování podobné katastrofy dalo předem předcházet.