Prezident Pavel podepsal důležité zákony, které se týkají Ukrajinců v Česku

Jedním z nejdiskutovanějších zákonů je novela lex Ukrajina, která prodlouží možnost pobytu pro ukrajinské uprchlíky prchající před válkou. Opatření umožňuje pokračování dočasné ochrany, která by jinak brzy skončila. Česká republika se tak připojuje k dalším evropským zemím, jež podobná opatření zavedly.

Současně však novela zavádí nová pravidla pro ruské žadatele o české občanství. Nově se od nich požaduje, aby se vzdali ruského občanství přímo na území Ruské federace. Tento krok vyvolává obavy, protože může vystavit ruské žadatele nebezpečí – například v podobě věznění nebo povolání do armády. Kritici proto označují toto ustanovení za nepřiměřeně tvrdé.

Novela přináší také nový trestný čin nazvaný „neoprávněná činnost pro cizí moc“. Ten se zaměřuje na osoby spolupracující se zahraničními entitami s cílem poškodit český ústavní systém. Zastánci opatření ho považují za nezbytný krok k zajištění národní bezpečnosti, kritici však varují před vágním vymezením, které může vést k nejednoznačnému výkladu.

Dalším sporným bodem je zavedení speciálního termínu pro zápis ukrajinských dětí do základních škol. Cílem je usnadnit jejich integraci, avšak odpůrci se obávají, že by mohlo dojít k segregaci ukrajinských žáků. Tento problém je nejpalčivější v Praze, kde je kapacita škol omezená a hrozí, že některé ukrajinské děti nebudou mít dostatek míst.

Mezi nově podepsanými zákony je také regulace kryptoměnového trhu, která posiluje dohled nad digitálními financemi. Česká národní banka (ČNB) získá pravomoc kontrolovat obchodování s kryptoměnami a v případě porušení pravidel uložit pokuty až do výše 50 milionů korun. Zákon reaguje na rostoucí obavy z nekalých praktik na kryptoměnovém trhu a sleduje trend zpřísňování regulací v celé Evropské unii.